KOLOREKTUM.CZ | SCREENING KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU [ISSN 1804-0888]
česky | english | mapa webu
Pro odborníky EPIDEMIOLOGIE Česká republika

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v České republice

PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

Potřebujete detailnější epidemiologickou analýzu? Navštivte portál www.svod.cz, kde si můžete sami nastavit řadu parametrů tak, aby výsledky analýzy vyhovovaly Vašim potřebám.

svod.cz: epidemiologie zhoubných nádorů v České republice

J. Gregor, D. Malúšková, J. Mužík, L. Šnajdrová

Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

OBSAH ČLÁNKU

Úvod

Hlavním zdrojem dat o epidemiologii zhoubných nádorů je Národní onkologický registr ČR (NOR). Dnes je NOR nedílnou součástí komplexní onkologické péče a při 100% pokrytí české populace obsahuje za období 1977–2013 více než 2,1 milionu záznamů. Registrace novotvarů je legislativně zakotvena a je povinná [1]. Široké veřejnosti jsou tato data přístupná na webovém portálu www.svod.cz [2].

Incidence a mortalita

Kolorektální karcinom (CRC) je jednou z nejčastějších onkologických diagnóz a ve všech vyspělých státech jeho incidence setrvale narůstá. Česká republika navíc bohužel obsazuje přední místa v mezinárodním srovnání. Podle nejnovějších dat GLOBOCAN z roku 2012 [3] stojí česká populace mužů v evropském přehledu na 3. místě za Slovenskem a Maďarskem, u žen potom obsazujeme 10. nejvyšší pozici v Evropě (podrobněji viz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v mezinárodním srovnání). Populační zátěž je skutečně vysoká, ročně je v ČR nově diagnostikováno kolem 8000 pacientů s tímto karcinomem a téměř 4000 pacientů na něj zemře (obr. 1a). U mužů je incidence i mortalita kolorektálního karcinomu vyšší než u žen (obr. 1b, 1c).

Kromě absolutních počtů nově diagnostikovaných případů a úmrtí za 1 rok (obr. 1a-c) lze incidenci a mortalitu kolorektálního karcinomu vyjádřit formou přepočtu na 100 000 osob (resp. mužů, žen) v populaci (obr. 2a-c) či standardizovat na určitý věkový standard; nejčastěji je používán světový věkový standard ASR-W (obr. 3a-c) nebo evropský věkový standard ASR-E (obr. 4a-c). Tyto přepočty umožňují srovnávat incidenci i mortalitu kolorektálního karcinomu v České republice s ostatními zeměmi (blíže viz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v mezinárodním srovnání).

Absolutní počty případů

Obr. 1a: Incidence a mortalita C18–C21, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 1b: Incidence a mortalita C18–C21, muži. Zdroj dat: NOR Obr. 1c: Incidence a mortalita C18–C21, ženy. Zdroj dat: NOR

Přepočty na 100 000 osob

Obr. 2a: Incidence a mortalita C18–C21, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 2b: Incidence a mortalita C18–C21, muži. Zdroj dat: NOR Obr. 2c: Incidence a mortalita C18–C21, ženy. Zdroj dat: NOR

Přepočty na světový věkový standard

Obr. 3a: Incidence a mortalita C18–C21 (ASR-W), obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 3b: Incidence a mortalita C18–C21 (ASR-W), muži. Zdroj dat: NOR Obr. 3c: Incidence a mortalita C18–C21 (ASR-W), ženy. Zdroj dat: NOR

Přepočty na evropský věkový standard

Obr. 4a: Incidence a mortalita C18–C21 (ASR-E), obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 4b: Incidence a mortalita C18–C21 (ASR-E), muži. Zdroj dat: NOR Obr. 4c: Incidence a mortalita C18–C21 (ASR-E), ženy. Zdroj dat: NOR

Prevalence

V posledních letech lze pozorovat náznaky zlepšení epidemiologické situace, především stabilizaci či dokonce mírný pokles mortality (viz výše). Při stále rostoucí incidenci je však nevyhnutelným důsledkem zvyšování prevalence, tedy počtu žijících osob, u kterých byl v minulosti diagnostikován a léčen kolorektální karcinom. V roce 2013 dosáhla prevalence hodnoty 55 848 osob a ve srovnání s rokem 2003 (36 231 osob) tak vzrostla o 54 % (obr. 5a); u mužů to bylo o o 59 % (obr. 5b), u žen o 49 % (obr. 5c).

Absolutní počty žijících pacientů

Obr. 5a: Prevalence C18–C21, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 5b: Prevalence C18–C21, muži. Zdroj dat: NOR Obr. 5c: Prevalence C18–C21, ženy. Zdroj dat: NOR

Přepočty na 100 000 osob

Obr. 6a: Prevalence C18–C21, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 6b: Prevalence C18–C21, muži. Zdroj dat: NOR Obr. 6c: Prevalence C18–C21, ženy. Zdroj dat: NOR

Klinická stadia

Je všeobecně známo, že záchyt onkologického onemocnění v méně pokročilém klinickém stadiu (anebo nejlépe ve fázi prekancerózy) výrazně zvyšuje naději na dobrý výsledek léčby a na dlouhodobé přežití. Dostupná populační data o kolorektálním bohužel ukazují, že v ČR je i nadále velmi vysoký podíl nových pacientů s kolorektálním karcinomem diagnostikován v klinickém stadiu III nebo vyšším (obr. 7a-c). To samozřejmě významně zhoršuje dosažitelné výsledky léčby, nemluvě o souvisejících nákladech. Situace se navíc v čase nijak zvlášť nelepší. Z dostupných dat také vyplývá, že vysoký výskyt pokročilých stadií se týká všech regionů ČR (podrobněji viz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v krajích České republiky).

Podíl klinických stadií

Obr. 7a: Podíl klinických stadií C18–C21, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 7b: Podíl klinických stadií C18–C21, muži. Zdroj dat: NOR Obr. 7c: Podíl klinických stadií C18–C21, ženy. Zdroj dat: NOR

Incidence podle klinických stadií

Obr. 8a: Incidence C18–C21, podle klinických stadií, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 8b: Incidence C18–C21, podle klinických stadií, muži. Zdroj dat: NOR Obr. 8c: Incidence C18–C21, podle klinických stadií, ženy. Zdroj dat: NOR

Věková struktura pacientů

Kolorektální karcinom ve velké míře postihuje pacienty v produktivním věku. Typický věk českého pacienta s kolorektálním karcinomem sice leží v intervalu 60–79 let, ale téměř 20 % všech nemocných je mladších než 60 let (obr. 9a-c). Profil věkově specifické incidence kolorektálního karcinomu (obr. 10a-c) ukazuje, jak závažným problémem je kolorektální karcinom v nejvyšších věkových kategoriích.

Podíl případů ve věkové kategorii (analyzováno období 2009–2013)

Obr. 9a: Věková struktura pacientů s C18–C21, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 9b: Věková struktura pacientů s C18–C21, muži. Zdroj dat: NOR Obr. 9c: Věková struktura pacientů s C18–C21, ženy. Zdroj dat: NOR

Věkově specifická incidence (analyzováno období 2009–2013)

Obr. 10a: Věková specifická incidence C18–C21, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 10b: Věková specifická incidence C18–C21, muži. Zdroj dat: NOR Obr. 10c: Věková specifická incidence C18–C21, ženy. Zdroj dat: NOR

 Literatura

  1. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Národní onkologický registr (NOR) [8. 12. 2015]. http://www.uzis.cz/registry-nzis/nor
  2. Dušek, L., Mužík, J., Kubásek, M., Koptíková, J., Žaloudík, J., Vyzula, R.: Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, Brno 2005. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz. ISSN 1802-8861.
  3. Ferlay, J., Soerjomataram, I., Ervik, M., Dikshit, R., Eser, S., Mathers, C., Rebelo, M., Parkin, D.M., Forman, D., Bray, F.: GLOBOCAN 2012 v1.0, Cancer Incidence and Mortality Worldwide: IARC CancerBase No. 11 [online]. International Agency for Research on Cancer, Lyon (France) 2013. Dostupný z WWW: http://globocan.iarc.fr.

Poslední aktualizace: 10. 12. 2015