KOLOREKTUM.CZ | SCREENING KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU [ISSN 1804-0888]
česky | english | mapa webu
Pro odborníky EPIDEMIOLOGIE Česká republika

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v České republice

PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

Potřebujete detailnější epidemiologickou analýzu? Navštivte portál www.svod.cz, kde si můžete sami nastavit řadu parametrů tak, aby výsledky analýzy vyhovovaly Vašim potřebám.

svod.cz: epidemiologie zhoubných nádorů v České republice

J. Gregor, D. Malúšková, J. Mužík, L. Šnajdrová

Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

OBSAH ČLÁNKU

Úvod

Hlavním zdrojem dat o epidemiologii zhoubných nádorů je Národní onkologický registr ČR (NOR). Dnes je NOR nedílnou součástí komplexní onkologické péče a při 100% pokrytí české populace obsahuje za období 1977–2014 více než 2,2 milionu záznamů. Registrace novotvarů je legislativně zakotvena a je povinná [1]. Široké veřejnosti jsou tato data přístupná na webovém portálu www.svod.cz [2].

Incidence a mortalita

Kolorektální karcinom (CRC) je jednou z nejčastějších onkologických diagnóz a ve všech vyspělých státech jeho incidence setrvale narůstá. Česká republika navíc bohužel obsazuje přední místa v mezinárodním srovnání. Podle nejnovějších dat GLOBOCAN z roku 2012 [3] stojí česká populace mužů v evropském přehledu na 3. místě za Slovenskem a Maďarskem, u žen potom obsazujeme 10. nejvyšší pozici v Evropě (podrobněji viz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v mezinárodním srovnání). Populační zátěž je skutečně vysoká, ročně je v ČR nově diagnostikováno kolem 8000 pacientů s tímto karcinomem a téměř 4000 pacientů na něj zemře (obr. 1a). U mužů je incidence i mortalita kolorektálního karcinomu vyšší než u žen (obr. 1b, 1c).

Kromě absolutních počtů nově diagnostikovaných případů a úmrtí za 1 rok (obr. 1a-c) lze incidenci a mortalitu kolorektálního karcinomu vyjádřit formou přepočtu na 100 000 osob (resp. mužů, žen) v populaci (obr. 2a-c) či standardizovat na určitý věkový standard; nejčastěji je používán světový věkový standard ASR-W (obr. 3a-c) nebo evropský věkový standard ASR-E (obr. 4a-c). Tyto přepočty umožňují srovnávat incidenci i mortalitu kolorektálního karcinomu v České republice s ostatními zeměmi (blíže viz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v mezinárodním srovnání).

Absolutní počty případů

Obr. 1a: Incidence a mortalita C18–C21, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 1b: Incidence a mortalita C18–C21, muži. Zdroj dat: NOR Obr. 1c: Incidence a mortalita C18–C21, ženy. Zdroj dat: NOR

Přepočty na 100 000 osob

Obr. 2a: Incidence a mortalita C18–C21, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 2b: Incidence a mortalita C18–C21, muži. Zdroj dat: NOR Obr. 2c: Incidence a mortalita C18–C21, ženy. Zdroj dat: NOR

Přepočty na světový věkový standard

Obr. 3a: Incidence a mortalita C18–C21 (ASR-W), obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 3b: Incidence a mortalita C18–C21 (ASR-W), muži. Zdroj dat: NOR Obr. 3c: Incidence a mortalita C18–C21 (ASR-W), ženy. Zdroj dat: NOR

Přepočty na evropský věkový standard

Obr. 4a: Incidence a mortalita C18–C21 (ASR-E), obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 4b: Incidence a mortalita C18–C21 (ASR-E), muži. Zdroj dat: NOR Obr. 4c: Incidence a mortalita C18–C21 (ASR-E), ženy. Zdroj dat: NOR

Prevalence

V posledních letech lze pozorovat náznaky zlepšení epidemiologické situace, především stabilizaci či dokonce pokles mortality (viz výše). Při stále rostoucí incidenci je však nevyhnutelným důsledkem zvyšování prevalence, tedy počtu žijících osob, u kterých byl v minulosti diagnostikován a léčen kolorektální karcinom. V roce 2014 dosáhla prevalence hodnoty 54 680 osob a ve srovnání s rokem 2004 (37 220 osob) tak vzrostla téměř o 47 % (obr. 5a); u mužů to bylo o o 51 % (obr. 5b), u žen o 42 % (obr. 5c).

Absolutní počty žijících pacientů

Obr. 5a: Prevalence C18–C21, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 5b: Prevalence C18–C21, muži. Zdroj dat: NOR Obr. 5c: Prevalence C18–C21, ženy. Zdroj dat: NOR

Přepočty na 100 000 osob

Obr. 6a: Prevalence C18–C21, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 6b: Prevalence C18–C21, muži. Zdroj dat: NOR Obr. 6c: Prevalence C18–C21, ženy. Zdroj dat: NOR

Klinická stadia

Je všeobecně známo, že záchyt onkologického onemocnění v méně pokročilém klinickém stadiu (anebo nejlépe ve fázi prekancerózy) výrazně zvyšuje naději na dobrý výsledek léčby a na dlouhodobé přežití. Dostupná populační data o kolorektálním bohužel ukazují, že v ČR je i nadále velmi vysoký podíl nových pacientů s kolorektálním karcinomem diagnostikován v klinickém stadiu III nebo vyšším (obr. 7a-c). To samozřejmě významně zhoršuje dosažitelné výsledky léčby, nemluvě o souvisejících nákladech. Situace se navíc v čase nijak zvlášť nelepší. Z dostupných dat také vyplývá, že vysoký výskyt pokročilých stadií se týká všech regionů ČR (podrobněji viz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v krajích České republiky).

Podíl klinických stadií

Obr. 7a: Podíl klinických stadií C18–C21, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 7b: Podíl klinických stadií C18–C21, muži. Zdroj dat: NOR Obr. 7c: Podíl klinických stadií C18–C21, ženy. Zdroj dat: NOR

Incidence podle klinických stadií

Obr. 8a: Incidence C18–C21, podle klinických stadií, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 8b: Incidence C18–C21, podle klinických stadií, muži. Zdroj dat: NOR Obr. 8c: Incidence C18–C21, podle klinických stadií, ženy. Zdroj dat: NOR

Věková struktura pacientů

Kolorektální karcinom ve velké míře postihuje pacienty v produktivním věku. Typický věk českého pacienta s kolorektálním karcinomem sice leží v intervalu 60–79 let, ale téměř 19 % všech nemocných je mladších než 60 let (obr. 9a-c). Profil věkově specifické incidence kolorektálního karcinomu (obr. 10a-c) ukazuje, jak závažným problémem je kolorektální karcinom v nejvyšších věkových kategoriích.

Podíl případů ve věkové kategorii (analyzováno období 2010–2014)

Obr. 9a: Věková struktura pacientů s C18–C21, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 9b: Věková struktura pacientů s C18–C21, muži. Zdroj dat: NOR Obr. 9c: Věková struktura pacientů s C18–C21, ženy. Zdroj dat: NOR

Věkově specifická incidence (analyzováno období 2010–2014)

Obr. 10a: Věková specifická incidence C18–C21, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR Obr. 10b: Věková specifická incidence C18–C21, muži. Zdroj dat: NOR Obr. 10c: Věková specifická incidence C18–C21, ženy. Zdroj dat: NOR

 Literatura

  1. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Národní onkologický registr (NOR) [29. 3. 2017]. http://www.uzis.cz/registry-nzis/nor
  2. Dušek, L., Mužík, J., Kubásek, M., Koptíková, J., Žaloudík, J., Vyzula, R.: Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, Brno 2005. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz. ISSN 1802-8861.
  3. Ferlay, J., Soerjomataram, I., Ervik, M., Dikshit, R., Eser, S., Mathers, C., Rebelo, M., Parkin, D.M., Forman, D., Bray, F.: GLOBOCAN 2012 v1.0, Cancer Incidence and Mortality Worldwide: IARC CancerBase No. 11 [online]. International Agency for Research on Cancer, Lyon (France) 2013. Dostupný z WWW: http://globocan.iarc.fr.

Poslední aktualizace: 29. 3. 2017