KOLOREKTUM.CZ | SCREENING KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU [ISSN 1804-0888]
česky | english | mapa webu
Pro odborníky VÝSLEDKY PROGRAMU Indikátory kvality

Indikátory kvality v programu screeningu kolorektálního karcinomu

O. Májek, O. Ngo, D. Klimeš, L. Dušek

Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

K čemu jsou dobré tzv. indikátory kvality (performance indicators)? Primární cíl kolorektálního screeningu - tzn. snižování úmrtnosti na kolorektální karcinom - je dlouhodobý proces. Pro průběžné monitorování kvality programu a jeho potenciálu ke snižování mortality byla vyvinuta řada tzv. indikátorů kvality.

Existuje velké množství indikátorů kvality, které se vztahují na specifické části screeningového procesu. Evropská doporučení [1] popisují zejména ty klíčové s doloženým epidemiologickým významem. Uvedené indikátory kvality se většinou vyskytují ve formě podílů a vyjadřují určitou míru jevu, který nás zajímá. Výpočet se vždy vztahuje na určitý časový interval (převážně screeningový interval, případně kalendářní rok). V následujícím výpisu těchto ukazatelů kvality si je můžeme rozdělit do tří skupin. Do první skupiny můžeme zařadit tzv. organizační indikátory. Druhá skupina je zaměřena na hodnocení kvality screeningového testu a příslušných zdravotnických zařízení, které je poskytují. Třetí skupina indikátorů, tzv. dlouhodobé indikátory dopadu, je popsána společně pro všechny tři programy v závěru tohoto sdělení.

Zmíněnou první skupinu tzv. organizačních indikátorů lze aplikovat na KRK screening užívající jakýkoliv druh primárního testování. Zahrnujeme sem pokrytí pozváním, definované jako poměr počtu osob, které byly během určitého časového období pozvány na screening a počtu osob v cílové populaci. Míra účasti odráží účast těchto pozvaných lidí z cílové populace, tedy podíl všech pozvaných, kteří se zúčastnili. Klíčový indikátor úspěšnosti náběru v české populaci (kde doposud osoby nebyly adresně zvány) je zejména pokrytí vyšetřením. Dalšími organizačními indikátory sledujeme časové intervaly mezi určitými událostmi v průběhu testování, mezi které patří např. časové intervaly mezi zhotovením testu a obdržením výsledků, mezi pozitivním výsledkem testu a navazujícím kolonoskopickým vyšetřením, mezi pozitivní kolonoskopií nebo flexibilní sigmoideoskopií a zahájením léčebného opatření nebo mezi po sobě jdoucími screeningovými testy.

Indikátory hodnotící kvalitu provedených screeningových testů vycházejí z randomizovaných klinických studií a populačních screeningových programů a jsou definované jak pro primární screeningové testy TOKS, tak pro endoskopická vyšetření (kolonoskopie nebo flexibilní sigmoideoskopie), které jsou v některých státech EU (včetně ČR) využívány rovněž přímo jako screeningové testy. TOKS a endoskopická vyšetření se v řadě indikátorů shodují, a proto na začátku souhrnně uvedeme jejich společné indikátory kvality. Začneme od samého počátku testování možným podílem chybně provedených vyšetření (tuto míru je nutné udržovat nízkou), který je definován jako podíl chybně/neadekvátně provedených testů mezi všemi testovanými osobami. Indikátor odkazuje k nezbytnosti náležité edukace cílové populace o správném užití TOKS, respektive správné střevní přípravě před endoskopickým vyšetřením. Endoskopických vyšetření se týká ukazatel podíl úplných endoskopických vyšetření, kde je vyžadována adekvátní příprava střeva a kompletní vizualizace kolorekta (rozsah vizualizace je závislý na dané metodě). Jinými slovy se jedná o procento osob s kompletním endoskopickým vyšetřením z celkového počtu osob s adekvátní přípravou střeva vyšetřených pomocí jedné z endoskopických metod. U jednotlivých screeningových testů se měří jejich pozitivita, která vyjadřuje podíl lidí s pozitivním výsledkem vzhledem ke všem adekvátně testovaným. Lidé s pozitivním výsledkem screeningového testu (zejména TOKS) by měli podstoupit navazující (follow-up) kolonoskopii. Tím se dostáváme k indikátoru podíl osob s pozitivním výsledkem testu, které jsou pozvány k follow-up kolonoskopii. U pozitivního TOKS testu by měla vždy následovat TOKS+ kolonoskopie k definitivnímu určení diagnózy a provedení případné terapie časnějších neoplastických lézí. U endoskopických vyšetření je tato míra nižší, v případě kolonoskopie minimální, a to z důvodu terapie lézí již během samotné primární screeningové kolonoskopie. S tím související je i samotná účast na navazující kolonoskopii, tedy podíl osob pozvaných k follow-up kolonoskopii, kteří ji podstoupí, a související podíl úplných follow-up kolonoskopií, pro který platí obdobná definice, jako byla uvedena výše. Při endoskopických vyšetřeních je nezbytné zaznamenávat i míru endoskopických komplikací vzhledem k počtu všech pacientů, kteří absolvují jedno z endoskopických vyšetření. Hodnota tohoto ukazatele by měla nabývat velmi nízkých hodnot a potvrdit tak vysokou bezpečnost těchto endoskopických vyšetření. Tento indikátor by se měl uvádět zvlášť pro endoskopickou metodu jako primární screeningový test a jako navazující vyšetření.

Pro sledování četnosti detekce abnormalit v tlustém střevu nebo konečníku pomocí jakéhokoliv typu primárního screeningového testu uvádíme jeho detekční míru, která je vyjádřena jako podíl osob, u kterých byla potvrzena určitá abnormalita, vzhledem ke všem adekvátně testovaným jedincům. Sledovanými abnormalitami s jejich specifickými detekčními mírami jsou jakékoliv léze, adenomy, pokročilé adenomy nebo zhoubné nádory. Dále u TOKS sledujeme i pozitivní prediktivní hodnotu pro výše uvedené nálezy, kde oproti detekční míře máme ve jmenovateli pouze osoby s pozitivním výsledkem testu, které podstoupily navazující kolonoskopii.

Tab. 1 ukazuje sadu v současnosti doporučených časných indikátorů kvality pro monitoring screeningu kolorektálního karcinomu v ČR s ohledem na dostupnost datových zdrojů [2]. Tyto indikátory jsou využívány pro průběžné sledování screeningového programu a plánuje se rovněž jejich uplatnění na úrovni jednotlivých center.

Tabulka 1: Časné indikátory kvality používané v Národním programu screeningu kolorektálního karcinomu v ČR

1. Počet osob vyšetřených v daném centru

 

2. Pokrytí a účast populace

  • Pokrytí cílové populace screeningovým vyšetřením

3. Výsledky screeningu prostřednictvím TOKS

  • Podíl pozitivních TOKS
  • Podíl úplných kolonoskopií
  • Stadium nádorů detekovaných ve screeningu
  • Pozitivní prediktivní hodnota TOKS pro adenomy, pokročilé adenomy, karcinomy (podíl nálezů zhoubného nádoru u osob, které podstoupily kolonoskopie na základě pozitivního TOKS)
  • Míra endoskopických komplikací

4. Výsledky screeningu prostřednictvím screeningové kolonoskopie

  • Podíl úplných kolonoskopií
  • Pozitivita kolonoskopie
  • Detekční míra pro adenomy, pokročilé adenomy, karcinomy (podíl pozitivních nálezů v celkovém počtu vyšetření)
  • Míra endoskopických komplikací

5. Organizace screeningu

  • Časový interval pozitivním výsledkem TOKS a kolonoskopií

 

Reference

  1. Segnan N, Patnick J, von Karsa L (Eds). European guidelines for quality assurance in colorectal cancer screening and diagnosis. 1st ed. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2010. ISBN 978-92-79-16435-4.
  2. Suchanek S, Majek O, Vojtechova G et al. Colorectal cancer prevention in the Czech Republic: time trends in performance indicators and current situation after 10 years of screening. European Journal of Cancer Prevention 2014; 23(1): 18–26. doi: 10.1097/CEJ.0b013e328364f203.

Poslední aktualizace: 16. 9. 2014