KOLOREKTUM.CZ | SCREENING KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU [ISSN 1804-0888]
česky | english | mapa webu
Pro veřejnost KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM Diagnostika onemocnění

Diagnostika kolorektálního karcinomu

Při podezření na nádor střeva lékař pohovorem s nemocným zjistí jeho anamnézu. V anamnéze se lékař ptá například, zda se již nějaké nádorové onemocnění v rodině pacienta vyskytlo, jaké jsou potíže a jak dlouho, zjišťuje, zda nedošlo k náhlému zhubnutí, jestli nejsou bolesti břicha nebo zda se neobjevila krev ve stolici, jestli není zácpa nebo průjem.

Při vlastním vyšetření klade lékař důraz na pohmat břicha. Důležitou součástí vyšetření je vyšetření konečníku prstem. Často lze tímto prostým vyšetřením nahmatat nádor konečníku a u mužů také nádor nebo nezhoubné zvětšení prostaty.

V diagnostice kolorektálního karcinomu je používána celá paleta různých vyšetřovacích metod. Lékař rozhodne o jejich vhodné kombinaci podle individuálního stavu.

  • Kolonoskopie: Při tomto vyšetření je tenkým ohebným přístrojem s optikou prohlédnuto celé tlusté střevo. Při kolonoskopii lze odstranit polypy a odebrat vzorek (biopsii) z každého podezřelého útvaru. Viz také screeningová kolonoskopie.
  • Sigmoideoskopie slouží k vyšetření poslední části tlustého střeva a konečníku, je to vyšetření velmi blízké kolonoskopii.
  • Dvojkontrastní irigografie je prováděna méně často. Pacientovi je do střeva podán speciální nálev a trocha vzduchu, což umožní tlusté střevo a konečník dobře zobrazit na rentgenu.
  • Ultrazvuk břicha slouží k zobrazení orgánů břicha pomocí odrazu ultrazvukových vln. Při vyšetření se přikládá ultrazvuková sonda na břicho a obraz je vidět na obrazovce. Vyšetření je nebolestivé. Toto vyšetření může prokázat například jaterní metastázy nebo zvětšené lymfatické uzliny. Rozsah karcinomu konečníku velmi přesně popíše endosonografie rekta, při které je ultrazvuková sonda zaváděna do konečníku.
  • Počítačová tomografie (CT) zobrazuje různé orgány těla a jejich chorobné změny pomocí počítačového zpracování rentgenového obrazu. Při tomto vyšetření je často nutné podat kontrastní látku do žíly nebo pacient takovouto látku musí vypít. Předem je vždy nutné zjistit, zda pacient neměl v minulosti na kontrastní látku alergii. Při CT vyšetření lze odebírat jehlou bioptický vzorek na příklad z jater.
  • Rentgen hrudníku je zaměřený na vyhledávání případných metastáz v plicích.
  • Při pozitronové emisní tomografii (PET) je podána do žíly radioaktivně označená glukóza (forma cukru). Tato glukóza je vychytávána nádorem, který je pak zobrazen pomocí speciální kamery. Metoda se požívá v pátrání po případných metastázách.
  • Magnetická rezonance (MRI) dokáže zobrazit řezy tělem pomocí silného magnetického pole. Toto vyšetření se využívá v diagnostice kolorektálního karcinomu méně často, většinou k vyšetření rozsahu nádoru konečníku nebo vyšetření jater. Před vyšetřením je nutné zjistit, zda v těle pacienta není nějaký magnetický kov (např. kardiostimulátor, materiál použitý při předchozích operacích, střepiny po úraze apod.).
  • Laboratorní vyšetření: vyšetřením krevního obrazu lze zjistit anemizaci (chudokrevnost) při dlouhodobějším drobném krvácení z nádoru do střeva, základní biochemické vyšetření je obvykle zaměřeno mimo jiné na zjištění funkce jater.
  • Nádorové markery jsou látky, jejichž hladina v krvi může být zvýšena v přítomnosti nádoru. Vyšetření markerů má význam u pacientů s již prokázaným nádorem. Kolorektální karcinom může provázet vyšší hodnota markeru CEA a Ca 19-9. Pokles markerů ukazuje na úspěšnost protinádorové léčby, jejich vzestup může být prvním znamením relapsu (návratu nemoci). Zvýšení nádorových markerů ale provází i řadu jiných nezhoubných onemocnění (např. zánět slinivky břišní). Na druhou stranu normální hodnota nevylučuje nádorové onemocnění, v některých případech nádor tyto markery neprodukuje. Vyšetření nádorových markerů není vhodné u jedinců, u kterých není přímé podezření na nádorové onemocnění, vyšetření markerů se nepoužívá k vyhledávání nádorů u zdravé populace.

 

Zpracováno podle www.linkos.cz, oficiálního informačního portálu České onkologické společnosti.

Poslední aktualizace: 12. 1. 2015