V Česku je v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie nadprůměrné množství nádorových onemocnění. Češi ale podceňují prevenci. „Pomohlo by plošné vyšetřování populace,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně. Také by zdražil tabák a alkohol.

Špatná zpráva zní: Česko v Evropě stále patří k zemím s nadprůměrným výskytem onkologických onemocnění. Navazuje na ni ale dobrá: úspěšnost léčby mnoha z nich se zvyšuje. V posledních deseti letech se podstatně zlepšila prognóza také u těch nejtěžších diagnóz.

Česká republika se poprvé zapojila do prestižního mezinárodního výzkumu Připravenosti země na boj s rakovinou. Sledovaný index každoročně sestavuje britský byznysový týdeník The Economist a za Česko se na něm teď podílela biotechnologická společnost SOTIO ze skupiny PPF. Česká republika je v porovnání s dalšími 28 zeměmi na světě nadprůměrně připravená řešit onkologická onemocnění: celkově je na osmém místě.

Víc než rok jsme téměř veškerou pozornost věnovali covidu, zatímco ostatní nemoci zůstávaly tak trochu v pozadí. Zachována sice byla akutní péče, na prevenci ale mnohdy nebyl prostor. Platí to i o onkologii, kde meziročně klesl počet pojištěnců, kteří dorazili na screening, o osm až 18 procent. O to důležitější nyní je dobrá organizace péče, aby ti, kdo kvůli pandemii nešli na screening a jejich onemocnění mezitím pokročilo, co nejrychleji dostali potřebnou léčbu. VZP zároveň plánuje edukativní aktivity, aby její pojištěnci věděli, na co mají nárok a co je třeba nezanedbat.

V době pandemie koronaviru lidé často odkládali preventivní prohlídky, například v klatovském mammocentru se ale objednávkový kalendář začíná znovu plnit.

Na rakovinu zemře v Česku každoročně skoro 27 tisíc lidí. Kvůli pandemii koronaviru se ale číslo v blízké době pravděpodobně zvýší. Během karantén a izolací výrazně ubylo preventivních prohlídek, v první polovině loňského roku přišlo na kontrolu o pětinu méně lidí než obvykle, ve druhé dokonce o třetinu. A lékaři vidí následky, pacienti přicházejí s nádory v pokročilejším stadiu, které se mnohem hůře léčí.

Eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová vytyčila Evropské unii nelehký úkol. V příští dekádě chce změnit nelichotivé statistiky ohledně prevalence a počtu úmrtí na rakovinu. Její obsáhlý plán boje proti této zákeřné chorobě si klade ambiciózní cíle. Na jejich splnění vyčleňuje čtyři miliardy eur. Také v ČR se chystá revize národního onkologického plánu. A zatímco zdravotní péče je u nás v tomto ohledu na poměrně vysoké úrovni, v prevenci a sociální oblasti je stále co dohánět.

Se vstupem ČR do EU v roce 2003 byla i ČR vyzvána k účasti na třídenní instruktážní a harmonizační konferenci Unie pro mezinárodní boj proti rakovině (UICC) v Ženevě zaměřené na tvorbu národních onkologických programů v evropských zemích. V delegaci ČR byli tehdy zástupkyně aparátu Ministerstva zdravotnictví ČR, předseda Ligy proti rakovině prof. Zdeněk Dienstbier a vědecký tajemník výboru České onkologické společnosti ČLS JEP prof. Jan Žaloudík.

Před čím loni lékaři varovali, se stalo realitou. Moho lidí kvůli epidemii covidu-19 odložilo či úplně zrušilo preventivní prohlídky a následky se již dostavují. Lékaři pozorují při operacích pokročilejší nálezy, u některých typů rakoviny přitom stačí týdny, aby se z drobného zákroku stala dlouhá a náročná léčba.

Ani loni, kdy se Evropou prohnala koronavirová pandemie, nebyl hlavním zabijákem covid-19, ale rakovina. Brusel přišel s plánem, jak úmrtnost na tuto nemoc snížit.