Kvůli strachu z nákazy koronavirem se někteří lidé vyhýbali preventivním vyšetřením, hlavně těm prováděným v nemocnicích. Mnozí si tak ale přivodili mnohem závažnější problémy. Lékaři v Olomouckém kraji teď hlásí vyšší výskyt pokročilejších stadií rakoviny oproti dřívějšímu stavu.

Počet onkologických pacientů stále stoupá a zhoubné nádory se objevují u stále mladších lidí. Mnohým problémům lze předejít včasným záchytem v rámci národních screeningových programů, ale ty nejsou samospasitelné. Klíčová je proto i primární prevence a pravidelné návštěvy praktického lékaře, který může zachytit první symptomy onemocnění.

Lidé se postupně začínají vracet k preventivním prohlídkám – včetně těch, které mají včas odhalit třeba rakovinu.

Analýza publikovaná v renomovaném časopise The Lancet Oncology [1] vyvrací mýtus o přínosech umírněného popíjení. „Neexistuje nic jako nerizikové pití,“ uvádí vědci ve studii. V Česku přitom podle čerstvých dat spotřeba alkoholu vzrůstá.

Podpora primární prevence a praktických lékařů, kteří by v tomto ohledu měli hrát hlavní roli, je ve zdravotnictví zcela klíčová. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha se nám každá investice do této oblasti mnohonásobně vrátí. Bohužel je ale faktem, že česká populace se zatím v této oblasti příliš nepoučila a radám o prospěšnosti pohybu a škodlivosti kouření či alkoholu nenaslouchá. Ministerstvo zdravotnictví chce proto alespoň posílit sekundární prevenci, a to tak, že ke třem stávajícím onkologickým screeningovým programům přidá čtvrtý zaměřující se na záchyt rakoviny plic u rizikové populace, tedy dlouhodobých kuřáků starších 50 let. Na mezinárodním panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku, která se věnovala ekonomice prevence, to 22. července řekl Adam Vojtěch.

V Česku je v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie nadprůměrné množství nádorových onemocnění. Češi ale podceňují prevenci. „Pomohlo by plošné vyšetřování populace,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně. Také by zdražil tabák a alkohol.

Špatná zpráva zní: Česko v Evropě stále patří k zemím s nadprůměrným výskytem onkologických onemocnění. Navazuje na ni ale dobrá: úspěšnost léčby mnoha z nich se zvyšuje. V posledních deseti letech se podstatně zlepšila prognóza také u těch nejtěžších diagnóz.

Česká republika se poprvé zapojila do prestižního mezinárodního výzkumu Připravenosti země na boj s rakovinou. Sledovaný index každoročně sestavuje britský byznysový týdeník The Economist a za Česko se na něm teď podílela biotechnologická společnost SOTIO ze skupiny PPF. Česká republika je v porovnání s dalšími 28 zeměmi na světě nadprůměrně připravená řešit onkologická onemocnění: celkově je na osmém místě.

Víc než rok jsme téměř veškerou pozornost věnovali covidu, zatímco ostatní nemoci zůstávaly tak trochu v pozadí. Zachována sice byla akutní péče, na prevenci ale mnohdy nebyl prostor. Platí to i o onkologii, kde meziročně klesl počet pojištěnců, kteří dorazili na screening, o osm až 18 procent. O to důležitější nyní je dobrá organizace péče, aby ti, kdo kvůli pandemii nešli na screening a jejich onemocnění mezitím pokročilo, co nejrychleji dostali potřebnou léčbu. VZP zároveň plánuje edukativní aktivity, aby její pojištěnci věděli, na co mají nárok a co je třeba nezanedbat.

V době pandemie koronaviru lidé často odkládali preventivní prohlídky, například v klatovském mammocentru se ale objednávkový kalendář začíná znovu plnit.

Na rakovinu zemře v Česku každoročně skoro 27 tisíc lidí. Kvůli pandemii koronaviru se ale číslo v blízké době pravděpodobně zvýší. Během karantén a izolací výrazně ubylo preventivních prohlídek, v první polovině loňského roku přišlo na kontrolu o pětinu méně lidí než obvykle, ve druhé dokonce o třetinu. A lékaři vidí následky, pacienti přicházejí s nádory v pokročilejším stadiu, které se mnohem hůře léčí.