Aktuality pro odbornou veřejnost

Nanočástice zesilují „signály“ vysílané zhoubnými nádory, které pak lze mnohem snadněji detekovat v moči. Výsledky nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise Nature Biotechnology.

V sekci Pro odborníky byly aktualizovány stránky o epidemiologii CRC v ČR i ve světě.

V odborném časopise The Lancet byla právě zveřejněna Global Burden of Disease Study 2010 (GBD 2010) – dosud nejrozsáhlejší systematická studie, která popisuje globální distribuci a příčiny širokého spektra nejčastějších onemocnění, úrazů a rizikových faktorů.

V odborné sekci portálu Kolorektum.cz byly zveřejněny odhady počtu pacientů s kolorektálním karcinomem, kteří budou léčeni v roce 2013.

„Screening rakoviny tlustého střeva a konečníku (CRC) je složitým programem, v němž vystupuje celá řada hráčů, ale pouze jeden dirigent, kterým je rezort zdravotnictví,“ řekl EurActivu jeden z nejvýznamnějších českých gastroenterologů a internistů Přemysl Frič. Aby orchestr fungoval, každý jeho člen musí hrát to, co má. V případě České republiky se tak ale podle Friče neděje.

Nejsložitější a nejnákladnější onkologická léčba je v ČR soustředěna do 13 Komplexních onkologických center (KOC). „Počet pacientů vyžadujících specializovanou léčbu v centrech se každoročně se zvyšuje. Mnozí onkologicky nemocní se díky moderní léčbě uzdraví, jiní přežívají déle a další nově diagnostikovaní pacienti neustále přibývají,“ popsal situaci prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., dr.h.c., předseda České onkologické společnosti. Ti z nich, kteří potřebují specializovanou nákladnou léčbu, jsou posíláni do center z ostatních pracovišť, která nemají status KOC.

Kolorektální karcinom patří k nejčastějším nádorům v současné době. Mortalita tohoto nádoru může být snížena časným diagnostickým procesem. Screeningové testy jsou schopny detekovat polypy a nádorové onemocnění již v časném, asymptomatickém období. Do této skupiny testů patří kvalitativní a kvantitativní testy na přítomnost okultního krvácení ve stolici, kolonoskopie, a další metody (např. virtuální kolonoskopie [CT kolografie], MR kolografie, analýza DNA ve stolici).

Někteří pacienti s CRC mohou významně profitovat z šestitýdenní chemoterapie podávané ještě před chirurgickým zákrokem: v důsledku chemoterapeutické léčby dojde k výraznému zmenšení nádoru, což usnadní následnou operaci a potenciálně sníží riziko recidivy. K takovému závěru dospěli britští vědci, kteří výsledky svého výzkumu právě publikovali v odborném časopise Lancet Oncology.

V USA byl v průběhu posledních 10 let zaznamenán pokles incidence kolorektálního karcinomu (CRC), což lze vysvětlit tím, že jako screeningová metoda je ve Spojených státech nejčastěji využívána kolonoskopie. K takovému závěru dospěli vědci ze School of Medicine při kalifornské Stanford University.

Po loňském úspěchu se letos konal 2. národní multidisciplinární workshop na téma Léčba metastatického kolorektálního karcinomu v klinické praxi. Odborníci z řad onkologů, chirurgů a patologů se setkali ve dnech 14.-15. září v hotelu Vivaldi v Rančířově, aby zde diskutovali optimální léčbu pacientů s tímto onemocněním.

Česká republika má organizované onkologické sreeningové programy pro mammární, cervikální a kolorektální karcinom. Ačkoli jsou na různé úrovni vyspělosti, všechny tři mají potenciál zachraňovat životy – a to v řádu tisíců. Zůstává však nenaplněn především kvůli nízké účasti cílové populace.

V databázi „CRCgene“ jsou shromažďovány všechny genetické asociační studie na téma kolorektálního karcinomu, což by mělo umožnit vědcům přesně interpretovat rizikové faktory pro toto onemocnění a naznačit směry, kudy by se mohl ubírat další výzkum rakoviny tlustého střeva a konečníku. Databázi společně vyvinuli britští a kanadští vědci; jejich článek na toto téma byl právě publikován v odborném časopise Journal of the National Cancer Institute.

Japonští vědci vyvíjejí nový lék, který by v budoucnu mohl představovat naději pro pacienty s metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC), kteří nesnášejí nebo neodpovídají na standardní léčbu. Výsledky výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise The Lancet Oncology (1).

Zhoubné nádory tlustého střeva jsou z genetického hlediska neodlišitelné od zhoubných nádorů konečníku. Na základě důkladné analýzy genomu k tomuto závěru dospělo výzkumné konsorcium TCGA Research Network; výsledky výzkumu byly právě publikovány v prestižním odborném časopise Nature.

Rakovina tlustého střeva (syn.: kolorektální karcinom, CRC), především její pokročilá stadia, mají některé typické příznaky, jako je např. krev ve stolici, bolest břicha, dlouhotrvající zácpy a průjmy apod. Tyto příznaky jsou však zároveň velmi nespecifické a mohou indikovat řadu jiných onemocnění než právě rakovinu. Pokud však výskyt těchto příznaků spojíme do jediného prediktivního modelu, může vzniknout mnohem přesnější nástroj k výpočtu rizika nádorového onemocnění u konkrétního pacienta.

Slibný začátek pro vývoj nového protinádorového léku, byť v mnohaleté perspektivě, mohou znamenat výsledky spolupráce vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR a badatelského týmu z univerzitní nemocnice v norském Oslu. Podařilo se jim totiž najít způsob, jak potlačit růst rakovinových buněk prostřednictvím nového inhibitoru tzv. signální dráhy Wnt. Ta v lidském organismu řídí řadu buněčných procesů, mimo jiné i dělení buněk a jejich vyzrávání.

Z čeho plyne „zdání“ naznačené titulkem? Začátkem května se v Brně konala dvoudenní mezinárodní konference na téma screeningu kolorektálního karcinomu. Sešla se zde opravdu „hvězdná sestava“ odborníků, lékařů, politiků, vysokých evropských úředníků i zástupců pacientských organizací, aby mluvili zejména o prevenci tohoto onemocnění a screeningových programech. Paradoxně však chyběli vedoucí pracovníci plátců péče, tedy zdravotních pojišťoven, které by vedle pacientů měla prevence zajímat nejvíce, protože díky ní mohou následně ušetřit miliony za léčbu. Je škoda, že výstupy z této konference byly v běžných médiích velmi malé, pravděpodobně toto téma není dostatečně „sexy“.

Britští vědci prokázali, že jeden z pohlavních chromozomů se podílí na vzniku zhoubného onemocnění, které může postihovat obě pohlaví. Tento poznatek možná pomůže objasnit, proč se u mužů vyskytuje rakovina tlustého střeva a konečníku častěji než u žen. Výsledky nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise Nature Genetics.

V České republice v současné době běží tři onkologické screeningové programy, které mají za cíl vyhledávat v cílové populaci méně pokročilá a tedy snadněji léčitelná stadia nádorových onemocnění. Informační podporu, tedy sběr dat, jejich analýzu a hodnocení, těmto programům poskytuje Institut biostatistiky a analýz LF a PřF MU. Především kolorektální screening však navzdory solidnímu medicínskému a informačnímu zázemí bojuje s nízkou účastí veřejnosti a vysokým podílem onemocnění diagnostikovaných v pokročilé fázi. Jedním z impulsů k obrácení tohoto trendu byla i konference Evropské dny kolorektálního karcinomu, která se konala 4.–5. května 2012 v Brně.

Určitým stimulem k zásadnímu posunu v kolorektálním screeningu by mohla být konference, jež minulý týden proběhla v Brně. Ještě nikdy se u jednoho stolu nesešla tak silná sestava odborníků včetně evropského komisaře pro otázky zdraví Johna Dalliho.

Víte, jak se vyhnout nebo bojovat s rakovinou tlustého střeva a konečníku? Jste pacient, lékař, politik, nebo ani jedno z toho, ale chcete vědět víc?

U pacientů s kolorektálním karcinomem lze využít jednu ze tří terapeutických modalit (endoskopická, chirurgická, onkologická), případně jejich kombinaci. Výběr léčebného postupu je závislý na stadiu nádoru v době diagnózy. V případě časného kolorektálního karcinomu může být dostačující endoskopické odstranění léze.

Kolorektální karcinom je druhým nejčastějším maligním onemocněním ve vyspělých zemích. Vzhledem k relativně dlouhému času kancerogeneze kolorektálního karcinomu je zcela zásadní detekce premaligních lézí cestou screeningového programu. Základními nástroji sekundární prevence jsou test na okultní krvácení a kolonoskopie.

Nový test je založen na detekci methylace určitých genů, což je považováno za marker přítomnosti kolorektálního karcinomu. Jedinou proměnnou, která ovlivňovala výsledky testu, je věk – nikoli užívané léky, životní styl a další proměnné, které často ovlivňují výsledky klasického testu okultního krvácení do stolice (TOKS).

Narůstající počty pacientů, matoucí podmínky úhrad u některých léků, úhradové dodatky podepisované skoro s ročním zpožděním, přenášení odpovědnosti za dostupnost léčby na ošetřující lékaře. To jsou jen některé problémy, jimž čelí onkologická pracoviště, a v jejich seznamu by se dalo dlouho pokračovat. V takovém nepřehledném prostředí snadno zaniká jedno podstatné sdělení – česká onkologie na tom není špatně.

Česká onkologická společnost ČLS JEP každoročně provádí odhady počtu pacientů s konkrétní diagnózou léčených v následujícím roce. Odhady se provádějí na základě dat Národního onkologického registru ČR, demografických dat a populačních modelů a umožňují naplánovat prostředky na jednotlivé typy terapií u nejčastějších onkologických diagnóz včetně kolorektálního karcinomu.