Epidemiologie kolorektálního karcinomu v České republice

J. Gregor, D. Krejčí, J. Mužík, L. Šnajdrová

Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

OBSAH ČLÁNKU

• Úvod
• Incidence a mortalita
• Prevalence
• Klinická stadia
• Věková struktura pacientů
• Literatura

Úvod

Hlavním zdrojem dat o epidemiologii zhoubných nádorů je Národní onkologický registr ČR (NOR). Dnes je NOR nedílnou součástí komplexní onkologické péče a při 100% pokrytí české populace obsahuje za období 1977–2018 více než 2,6 milionu záznamů. Registrace novotvarů je legislativně zakotvena a je povinná [1]. Široké veřejnosti jsou tato data přístupná na webovém portálu www.svod.cz [2].

Incidence a mortalita

Kolorektální karcinom (CRC) je jednou z nejčastějších onkologických diagnóz a ve všech vyspělých státech jeho incidence setrvale narůstá. V mezinárodním srovnání Česká republika obsazuje místa porovnatelná s evropským průměrem. Podle nejnovějších dat GLOBOCAN z roku 2018 [3] stojí česká populace mužů v evropském přehledu na 14. místě, u žen potom obsazujeme 19. nejvyšší pozici v Evropě (podrobněji viz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v mezinárodním srovnání). Populační zátěž je skutečně vysoká, ročně je v ČR nově diagnostikováno kolem 7 700 pacientů s tímto karcinomem a přibližně 3 400 pacientů na něj zemře (obr. 1a). U mužů je incidence i mortalita kolorektálního karcinomu vyšší než u žen (obr. 1b, 1c).

Kromě absolutních počtů nově diagnostikovaných případů a úmrtí za 1 rok (obr. 1a-c) lze incidenci a mortalitu kolorektálního karcinomu vyjádřit formou přepočtu na 100 000 osob (resp. mužů, žen) v populaci (obr. 2a-c) či standardizovat na určitý věkový standard; nejčastěji je používán světový věkový standard ASR-W (obr. 3a-c) nový evropský věkový standard ASR-E 2013 (obr. 4a-c). Tyto přepočty umožňují srovnávat incidenci i mortalitu kolorektálního karcinomu v České republice s ostatními zeměmi (blíže viz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v mezinárodním srovnání).

Absolutní počty případů

Obr. 1a: Incidence a mortalita C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)	Obr. 1b: Incidence a mortalita C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)	Obr. 1c: Incidence a mortalita C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

Přepočty na 100 000 osob

Obr. 2a: Incidence a mortalita C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)	Obr. 2b: Incidence a mortalita C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)	Obr. 2c: Incidence a mortalita C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

Přepočty na světový věkový standard

Obr. 3a: Incidence a mortalita C18–C20 (ASR-W), obě pohlaví. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)	Obr. 3b: Incidence a mortalita C18–C20 (ASR-W), muži. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)	Obr. 3c: Incidence a mortalita C18–C20 (ASR-W), ženy. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

Přepočty na nový evropský věkový standard

Obr. 4a: Incidence a mortalita C18–C20 (ASR-E 2013), obě pohlaví. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)	Obr. 4b: Incidence a mortalita C18–C20 (ASR-E 2013), muži. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)	Obr. 4c: Incidence a mortalita C18–C20 (ASR-E 2013), ženy. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

Prevalence

V posledních letech lze pozorovat náznaky zlepšení epidemiologické situace, především stabilizaci či dokonce pokles mortality (viz výše). Při stále rostoucí incidenci je však nevyhnutelným důsledkem zvyšování prevalence, tedy počtu žijících osob, u kterých byl v minulosti diagnostikován a léčen kolorektální karcinom. V roce 2018 dosáhla prevalence hodnoty 59 166 osob a ve srovnání s rokem 2008 (43 860 osob) tak vzrostla téměř o 35 % (obr. 5a); u mužů to bylo o více než 36 % (obr. 5b), u žen o 33 % (obr. 5c).

Absolutní počty žijících pacientů

Obr. 5a: Prevalence C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR	Obr. 5b: Prevalence C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR	Obr. 5c: Prevalence C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR

Přepočty na 100 000 osob

Obr. 6a: Prevalence C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR	Obr. 6b: Prevalence C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR	Obr. 6c: Prevalence C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR

Klinická stadia

Je všeobecně známo, že záchyt onkologického onemocnění v méně pokročilém klinickém stadiu (anebo nejlépe ve fázi prekancerózy) výrazně zvyšuje naději na dobrý výsledek léčby a na dlouhodobé přežití. Dostupná populační data o kolorektálním bohužel ukazují, že v ČR je i nadále velmi vysoký podíl nových pacientů s kolorektálním karcinomem diagnostikován v klinickém stadiu III nebo vyšším (obr. 7a-c). To samozřejmě významně zhoršuje dosažitelné výsledky léčby, nemluvě o souvisejících nákladech. Situace se navíc v čase nijak zvlášť nelepší. Z dostupných dat také vyplývá, že vysoký výskyt pokročilých stadií se týká všech regionů ČR (podrobněji viz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v krajích České republiky).

Podíl klinických stadií

Obr. 7a: Podíl klinických stadií C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR	Obr. 7b: Podíl klinických stadií C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR	Obr. 7c: Podíl klinických stadií C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR

Incidence podle klinických stadií

Obr. 8a: Incidence C18–C20, podle klinických stadií, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR	Obr. 8b: Incidence C18–C20, podle klinických stadií, muži. Zdroj dat: NOR	Obr. 8c: Incidence C18–C20, podle klinických stadií, ženy. Zdroj dat: NOR

Věková struktura pacientů

Kolorektální karcinom ve velké míře postihuje pacienty v produktivním věku. Typický věk českého pacienta s kolorektálním karcinomem sice leží v intervalu 65–74 let, ale téměř 18 % všech nemocných je mladších než 60 let (obr. 9a-c). Profil věkově specifické incidence kolorektálního karcinomu (obr. 10a-c) ukazuje, jak závažným problémem je kolorektální karcinom v nejvyšších věkových kategoriích.

Podíl případů ve věkové kategorii (analyzováno období 2014–2018)

Obr. 9a: Věková struktura pacientů s C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR	Obr. 9b: Věková struktura pacientů s C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR	Obr. 9c: Věková struktura pacientů s C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR

Věkově specifická incidence (analyzováno období 2014–2018)

Obr. 10a: Věková specifická incidence C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR	Obr. 10b: Věková specifická incidence C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR	Obr. 10c: Věková specifická incidence C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR

 Literatura

1. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Národní onkologický registr (NOR) [21. 1. 2021]. http://www.uzis.cz/registry-nzis/nor
2. Dušek, L., Mužík, J., Kubásek, M., Koptíková, J., Žaloudík, J., Vyzula, R.: Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, Brno 2005. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz. ISSN 1802-8861.
3. Ferlay J, Ervik M, Lam F, Colombet M, Mery L, Piñeros M, Znaor A, Soerjomataram I, Bray F (2018). Global Cancer Observatory: Cancer Today. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer. Dostupný z WWW: https://gco.iarc.fr/today.

Poslední aktualizace: 21. 1. 2021