Informační podpora screeningu

Úvod

Programy screeningu zhoubných nádorových onemocnění představují účinný nástroj pro snížení úmrtnosti na zhoubná nádorová onemocnění. V návaznosti na rozsáhlé důkazy o jejich účinnosti a nákladové efektivitě byla implementace takových programů doporučena Radou Evropské unie (2003/878/EC) [1]. Rada doporučuje, v souladu s přesvědčivými výsledky klinických a epidemiologických studií, zavedení tří populačních screeningových programů:

1. screening nádorů prsu prostřednictvím mamografického vyšetření,
2. screening nádorů tlustého střeva a konečníku prostřednictvím testu na okultní krvácení do stolice a
3. screening nádorů děložního hrdla prostřednictvím cytologického vyšetření stěru z děložního hrdla.

V České republice jsou v současnosti zavedeny všechny tři uvedené screeningové programy. Všechny tři programy zároveň disponují propracovaným systémem datového auditu a podporou v podrobných populačních epidemiologických datech. Možnosti sekundární prevence dalších závažných nádorových onemocnění (zhoubné nádory plic, prostaty, vaječníků aj.) jsou v současné době posuzovány v prostředí randomizovaných klinických studií a populační nasazení organizovaných programů není prozatím dostatečně podloženo důkazy.

Organizované screeningové programy

Aby bylo v celopopulačních podmínkách možné zopakovat příznivé výsledky klinických studií, je nezbytné poskytnout screeningová vyšetření za dodržení pečlivé organizace. Je prokázáno, že neorganizovaná prevence (tzv. „šedý screening“) je významně méně účinný a v důsledku zatěžuje zdravotní systém vyššími náklady než program organizovaný.

Organizovaný screeningový program znamená dle doporučení Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny IARC [2]:

• explicitní stanovení režimu screeningu – specifikace cílových věkových skupin, screeningového testu a screeningového intervalu,
• definice cílové populace,
• pověření skupiny osob zodpovědné za implementaci programu,
• jasná rozhodovací struktura a zodpovědnost za zdravotní péči o klienty programu,
• monitoring kvality programu prostřednictvím sběru dat – datový audit,
• informace o epidemiologii nádorového onemocnění v cílové populaci.

Jako soubor doporučení pro implementaci a monitoring organizovaných screeningových programů připravuje IARC pro Evropskou komisi tzv. European guidelines. V současné době jsou dostupná doporučení týkající se screeningu karcinomu prsu [3] a karcinomu děložního hrdla [4]. Doporučení k implementaci programů screeningu kolorektálního karcinomu jsou v současné době připravována.

Informační podpora screeningových programů

Nejprve si připomeňme, jaké jsou podmínky pro samotný úspěšný screening:

• aplikovatelnost a dostupnost u výrazné většiny cílové populace,
• dostačující sensitivita a specificita screeningového vyšetření,
• cena screeningového vyšetření přijatelná pro plošné nasazení,
• reprodukovatelnost screeningového vyšetření,
• zaručená a pravidelně prováděná kontrola kvality.

Datový audit potom tvoří všechny nástroje a procesy vedoucí k pravidelnému sběru a hodnocení dat v screeningu. Jde zejména o:

• parametrizovaný a standardizovaný záznam vyšetření a výsledků vyšetření,
• centrální databáze informačního systému a definované rozhraní pro sběr dat ze zdravotnických zařízení (ZZ),
• management dat zahrnující pravidelné kontroly úplnosti a věcné správnosti záznamů,
• procesní kontroly pro dodržování časových period vyšetření pro různé typy nálezů,
• definované indikátory kvality [5] pro celý systém i pro práci jednotlivých ZZ,
• pravidelně aktualizovaný přehled populačních dat o epidemiologii dané nemoci,
• nástroje analýzy dat a reporting.

Vstupem do datového auditu jsou všechna relevantní data, která screeningový program produkuje a populační data o epidemiologii zhoubných nádorů. Očekávaným výstupem je potom zajištění vysoké kvality vyšetření a rostoucí populační pokrytí screeningu. Dobře nastavený informační systém a datový audit má především následující význam:

• umožňuje najít slabá a silná místa programu,
• umožňuje kontrolovat kvalitu a výkonnost zapojených ZZ,
• kontroluje plošnou dostupnost vyšetření a udržení populačního pokrytí,
• umožňuje hodnocení výsledků a viditelnou propagaci programu screeningu,
• u déle běžících programů vyhodnocuje skutečný vliv na cílovou populaci (pokrytí, zásah cílové populace, epidemiologické charakteristiky),
• je zdrojem dat pro souhrnné hodnocení nákladové efektivity programu.

V současnosti disponují všechny tři organizované screeningové programy v České republice informačními systémy pro datový audit. Vedení těchto systémů pro sběr dat o screeningových vyšetřeních a průběžného monitoringu je soustředěno do Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA).

V programu screeningu karcinomu prsu byl systém nastaven a spuštěn již při samotném zahájení v roce 2002. Informace o screeningových testech a všech navazujících diagnostických procedurách jsou sbírány v lokálních databázích na centrech mamografického screeningového programu. Data jsou pravidelně předávána do centrální databáze, ve které data podléhají validaci a následnému analytickému zpracování a publikaci pro účely monitoringu kvality screeningového procesu. Podrobněji o tématu datového auditu v programu screeningu karcinomu prsu pojednává samostatná přednáška, další informace o prevenci nádorů prsu je možné najít na stránkách http://www.mamo.cz.

Systém individuálního sběru dat o screeningových kolonoskopiích národního programu screeningu kolorektálního karcinomu byl spuštěn v roce 2007, retrospektivně však byla nasbírána i data za rok 2006. Vzhledem k menšímu objemu dat ve srovnání s ostatními programy je sběr zajištěn prostřednictvím jednoduché, bezpečné a velice flexibilní on-line aplikace v systému pro sběr klinických dat registry.cz, který je využíván v mnoha nejen onkologických projektech. Po vzniku sítě ZZ pro screeningovou kolonoskopii v lednu 2009 se systém datového auditu stal povinnou součástí provozu těchto ZZ. V současné době je připravován systém pro využití těchto dat v časném monitoringu kvality programu, tak jak je již běžné v programu mamografického screeningu.

V lednu 2009 byl rovněž v pilotním režimu spuštěn projekt datového auditu screeningu karcinomu děložního hrdla. Všem referenčním cytologickým laboratořím, které hodnotí screeningovou cervikální cytologii, vznikne novým věstníkem Ministerstva zdravotnictví povinnost sbírat v závazné struktuře data o cytologických vyšetřeních a následných histopatologických diagnózách u všech žen podstupujících screeningové vyšetření. Pro účely statistického zpracování budou data pravidelně předávána do centrální databáze. Pilotní analýzy dodaných dat jsou očekávány na konci roku 2009, následně bude v souladu s European Guidelines připraven systém monitoringu kvality cytologických laboratoří i celého programu.

Dostupnost populačních dat pro nezávislou kontrolu výsledků screeningu

Nedílnou součástí organizovaných screeningových programů je zároveň bohatá datová základna pro monitoring dopadu programů na nemocnost a úmrtnost na cílená nádorová onemocnění. Pro potřeby screeningu jsou v České republice k dispozici všechna populační data nezbytná pro hodnocení dopadu programu. Jde o demografická data a databázi zemřelých (Český statistický úřad) a Národní onkologický registr (ÚZIS ČR). Datový audit zpřístupní reprezentativní data o pokrytí cílové populace žen organizovaným screeningem a ve spojení s daty Národního onkologického registru (NOR) umožní epidemiologickou analýzu dopadu na incidenci a mortalitu. Data NOR jsou pro tento účel již připravena a analyzována IBA. Základní epidemiologické přehledy jsou interaktivně dostupné na portálu http://www.svod.cz [6].

Reference

1. Official Journal of the European Union: Council Recommendation of 2 December 2003 on cancer screening (2003/878/EC) ( PDF file in English, 93 kB)
2. Vainio H, Bianchini F (Eds): Breast cancer screening. IARC Handbook of cancer prevention. Lyon (France), 2002. ISBN 92-832-3007-8.
3. Perry N, Broeders M, de Wolf C, Törnberg S, Holland R, von Karsa L (Eds.). European guidelines for quality assurance in breast cancer screening and diagnosis. 4th ed. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2006. ISBN 92-79-01258-4.
4. Arbyn M, Anttila A, Jordan J, Ronco G, Schenck U, Segnan N, Wiener HG, Herbert A, Daniel J, von Karsa L (Eds). European guidelines for quality assurance in cervical cancer screening. 2n ed. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2008. ISBN 978-92-79-07698-5.
5. Day NE, Williams DR, Khaw KT. Breast cancer screening programmes: the development of a monitoring and evaluation system. British Journal of Cancer 1989, 59(6): 954-958.
6. Dušek L, Mužík J, Kubásek M, Koptíková J, Žaloudík J, Vyzula R. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, Brno 2005. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz. ISSN 1802-8861.

Poslední aktualizace: 23. 2. 2015