Aktuality pro veřejnost

Rakovina tlustého střeva a konečníku (kolorektální karcinom) je druhé nejčastější nádorové onemocnění českých mužů a žen. Každoročně je odhaleno u 7 700 pacientů a zhruba polovina na něj umírá. „V posledních letech se díky pokrokům v léčbě, včetně farmakoterapie a díky důrazu na screening dařilo českým lékařům snižovat úmrtnost u tohoto onemocnění. Následná pandemie se ovšem na tomto vývoji negativně podepsala, především snížením počtu provedených screeningových vyšetření. To je přitom pro včasné odhalení a úspěšnou léčbu nemoci zásadní,“ vysvětluje Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel AIFP. Rakovina tlustého střeva a konečníku patří k onkologickým onemocněním, které ve většině případů postupují pomalu, část nediagnostikovaných nádorů tedy může být poměrně časně zachycena, upozorňují lékaři.

Nádor tlustého střeva, který stejnou měrou postihuje muže i ženy, patří mezi nejčastější typy rakoviny v Česku. Mnoho lidí prvotní příznaky banalizuje a zaměňuje jejich projevy s hemoroidy. Onkolog Jiří Tomášek upozorňuje, že objeví-li se krev ve stolici, je vhodné raději navštívit lékaře a vyloučit vážnější příčinu krvácení. Jaké jsou další příznaky karcinomu tlustého střeva a na jaká preventivní vyšetření mají lidé nárok?

V uplynulém roce bylo v Česku diagnostikováno zhruba sedm tisíc nových pacientů s rakovinou tlustého střeva a konečníku. Jejich počet a taktéž úmrtnost se dařily dlouhodobě snižovat díky preventivním vyšetřením, za epidemie však testů a vyšetření ubylo o dvanáct procent, což bude mít následky v příštích letech. Budoucností v diagnostice této rakoviny může být i umělá inteligence, zatím se ale plošně nevyužívá.

Preventivní prohlídky (v době mimo pandemii) pravidelně absolvuje 63 % Čechů, 26,5 % chodí na preventivní prohlídky nepravidelně a 10 % řeší jen akutní zdravotní problémy. Nejvíce prevenci zanedbávají mladí dospělí ve věkové skupině mezi 27 a 44 lety (téměř polovina). Obava z infekce SARS-CoV-2 počet preventivních prohlídek u dospělých ještě snížila (Ipsos, 2021).

Kvůli strachu z nákazy koronavirem se někteří lidé vyhýbali preventivním vyšetřením, hlavně těm prováděným v nemocnicích. Mnozí si tak ale přivodili mnohem závažnější problémy. Lékaři v Olomouckém kraji teď hlásí vyšší výskyt pokročilejších stadií rakoviny oproti dřívějšímu stavu.

Lidé se postupně začínají vracet k preventivním prohlídkám – včetně těch, které mají včas odhalit třeba rakovinu.

Analýza publikovaná v renomovaném časopise The Lancet Oncology [1] vyvrací mýtus o přínosech umírněného popíjení. „Neexistuje nic jako nerizikové pití,“ uvádí vědci ve studii. V Česku přitom podle čerstvých dat spotřeba alkoholu vzrůstá.

V Česku je v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie nadprůměrné množství nádorových onemocnění. Češi ale podceňují prevenci. „Pomohlo by plošné vyšetřování populace,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně. Také by zdražil tabák a alkohol.

Špatná zpráva zní: Česko v Evropě stále patří k zemím s nadprůměrným výskytem onkologických onemocnění. Navazuje na ni ale dobrá: úspěšnost léčby mnoha z nich se zvyšuje. V posledních deseti letech se podstatně zlepšila prognóza také u těch nejtěžších diagnóz.

Česká republika se poprvé zapojila do prestižního mezinárodního výzkumu Připravenosti země na boj s rakovinou. Sledovaný index každoročně sestavuje britský byznysový týdeník The Economist a za Česko se na něm teď podílela biotechnologická společnost SOTIO ze skupiny PPF. Česká republika je v porovnání s dalšími 28 zeměmi na světě nadprůměrně připravená řešit onkologická onemocnění: celkově je na osmém místě.

V době pandemie koronaviru lidé často odkládali preventivní prohlídky, například v klatovském mammocentru se ale objednávkový kalendář začíná znovu plnit.

Na rakovinu zemře v Česku každoročně skoro 27 tisíc lidí. Kvůli pandemii koronaviru se ale číslo v blízké době pravděpodobně zvýší. Během karantén a izolací výrazně ubylo preventivních prohlídek, v první polovině loňského roku přišlo na kontrolu o pětinu méně lidí než obvykle, ve druhé dokonce o třetinu. A lékaři vidí následky, pacienti přicházejí s nádory v pokročilejším stadiu, které se mnohem hůře léčí.

Eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová vytyčila Evropské unii nelehký úkol. V příští dekádě chce změnit nelichotivé statistiky ohledně prevalence a počtu úmrtí na rakovinu. Její obsáhlý plán boje proti této zákeřné chorobě si klade ambiciózní cíle. Na jejich splnění vyčleňuje čtyři miliardy eur. Také v ČR se chystá revize národního onkologického plánu. A zatímco zdravotní péče je u nás v tomto ohledu na poměrně vysoké úrovni, v prevenci a sociální oblasti je stále co dohánět.

Před čím loni lékaři varovali, se stalo realitou. Moho lidí kvůli epidemii covidu-19 odložilo či úplně zrušilo preventivní prohlídky a následky se již dostavují. Lékaři pozorují při operacích pokročilejší nálezy, u některých typů rakoviny přitom stačí týdny, aby se z drobného zákroku stala dlouhá a náročná léčba.

Ani loni, kdy se Evropou prohnala koronavirová pandemie, nebyl hlavním zabijákem covid-19, ale rakovina. Brusel přišel s plánem, jak úmrtnost na tuto nemoc snížit.

Ambulantní specialisté upozorňují, že návštěvnost v jejich ordinacích není stále taková, jako před pandemií koronaviru. Odkládání naplánovaných kontrol přitom podle nich může vést k rozvoji onemocnění.

Až o 15 % méně zhoubných nádorů odhalili loni v laboratořích lékaři v několika nemocnicích v Moravskoslezském kraji. Během pandemie koronaviru lidé totiž mnohem častěji odkládají ze strachu před nákazou preventivní prohlídky i kontroly u specialistů. Statistiky za rok 2020 přitom ukazují na výrazný nárůst zemřelých.