Proč pozvala Vaše zdravotní pojišťovna právě Vás k vyšetření?

Stručně řečeno, spadáte do tzv. cílové populace kolorektálního screeningu: od věku 50 let výše máte nárok na test na skryté krvácení do stolice jednou ročně, od věku 55 let výše máte nárok na test na skryté krvácení do stolice jednou za dva roky nebo na screeningovou kolonoskopii jednou za 10 let. Náklady na toto vyšetření jsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Podrobnější informace se můžete dočíst v níže uvedené tiskové zprávě, která je určena široké veřejnosti. Zprávu si také můžete stáhnout ve formě  PDF souboru (126 kB).

Stav screeningových programů zhoubných nádorů v České republice a význam adresného zvaní občanů

Tisková zpráva z odborného semináře pořádaného Institutem biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity

ve spolupráci s

Kanceláří WHO v České republice
Iniciativou KOLOREKTUM.CZ
Kanceláří poslance Evropského parlamentu RNDr. Pavla Poce

V České republice bude od ledna 2014 zahájeno adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů, konkrétně screeningu nádorů děložního hrdla a nádorů prsu u žen, a dále nádorů tlustého střeva a konečníku. Cílem je posílit stávající programy prevence a zvýšit dosud nedostatečnou účast v nich – proto budou adresně zváni občané, kteří se těchto programů dlouhodobě neúčastní a riskují tak závažné nádorové onemocnění. Program zvaní je koordinován Ministerstvem zdravotnictví ČR ve spolupráci s plátci zdravotní péče a s odbornými lékařskými společnostmi. Své klienty (pojištěnce) budou k prevenci zvát zdravotní pojišťovny, které také uhradí veškerá potřebná vyšetření. Tato tisková zpráva má ambici apelovat na občany ČR, aby tuto výzvu vyslyšeli, a do programů se zapojili.

Proč právě Česká republika potřebuje posílení prevence nádorových onemocnění?

ČR bohužel patří mezi onkologicky nejvíce zatížené státy světa; ročně je v naší zemi nově diagnostikováno více než 77 000 onkologických onemocnění a téměř 28 000 pacientů na tato onemocnění umírá. Počty nemocných nadto stále rostou, mimo jiné také v důsledku stárnutí české populace. Ke konci roku 2013 bude v ČR žít více než 450 000 občanů, kteří mají osobní zkušenost s nějakým typem nádoru. Tato alarmující čísla jsou sama o sobě obhajobou potřeby účinné prevence nádorových onemocnění. Následující tabulka shrnuje epidemiologické charakteristiky vybraných nádorových onemocnění v ČR.

Co je podstatou screeningu vybraných skupin nádorů a pro koho je screening určen?

Nejlepší formou prevence jsou samozřejmě opatření zabraňující samotnému vzniku nádorových onemocnění, mezi která patří především zdravý životní styl. Pokud však již nádorové onemocnění vznikne, pak je nezbytné zajistit jeho co nejčasnější záchyt. Včas diagnostikovaná onemocnění jsou s vysokou pravděpodobností dobře léčitelná. Toto pravidlo platí obecně pro všechny typy nádorů, u vybraných diagnóz je ale možnost včasného záchytu natolik účinná a bezpečná, že je možné nabídnout občanům preventivní screeningové vyšetření. Jde o nádory děložního hrdla a nádory prsu u žen, a dále o nádory tlustého střeva a konečníku.

Proč potřebuje screening adresné zvaní občanů?

Screeningové programy umožňují výrazně snížit úmrtnost na uvedená nádorová onemocnění. Prvořadým předpokladem jejich úspěchu je však dostatečná účast občanů v ohrožených věkových skupinách. Aby se informace o rizicích nádorových onemocnění a o přínosu screeningu dostala ke všem občanům, jsou ve vyspělých zemích ke screeningu obvykle pravidelně zváni. V ČR bohužel doposud tento postup nebyl zaveden, což se nepochybně podílí na nižší účasti občanů na screeningu.

Koho a jak budou zdravotní pojišťovny zvát do screeningu zhoubných nádorů?

Zdravotní pojišťovny budou postupně zvát občany do 70 let věku, kteří se dlouhodobě nezapojují do screeningu zhoubných nádorů. Zvaní bude probíhat formou adresných dopisů, které popisují i konkrétní kroky, jak se do daného screeningu zapojit. Občané budou zváni postupně v průběhu roku, podle měsíců svého narození. Pojišťovny budou každý rok kontrolovat zapojení pozvaných občanů do screeningu, a pokud nenastane, budou zvaní opakovat. Následující tabulka shrnuje očekávaný počet zvaných pojištěnců (analýza provedená k dubnu 2013):

Kam konkrétně budou občané zváni a na jaká vyšetření?

Pro zajištění funkčnosti screeningů je zásadní zejména zapojení praktických lékařů. Ke screeningu nádorů tlustého střeva a konečníku budou občané zváni k praktickému lékaři, ženy též ke gynekologovi. Lékaři jim nabídnou test skrytého krvácení do stolice, od 55 let mohou po domluvě s lékařem podstoupit přímo kolonoskopické vyšetření. Praktický lékař nebo gynekolog také ženám vydá žádanku na mamografické vyšetření ve specializovaném centru. Screening nádorů děložního hrdla se provádí u gynekologa v rámci preventivní prohlídky.

Jak je v ČR zajištěna bezpečnost a kapacita screeningových programů?

Screeningová mamografická vyšetření, kolonoskopická vyšetření a hodnocení vzorků z děložního hrdla mohou v ČR provádět pouze pracoviště doporučená komisemi Ministerstva zdravotnictví ČR po splnění náročných podmínek. Kvalita vybraných pracovišť je komisemi pravidelně kontrolována přímo na místě, pracoviště zároveň k centrálnímu vyhodnocení zasílají údaje pro sledování kvality prováděných vyšetření. V ČR je v současnosti ke screeningu vybráno 69 mamografických pracovišť, 168 kolonoskopických pracovišť a 37 laboratoří hodnotících screeningové vzorky z děložního hrdla.

Jak výkonné jsou české programy screeningu zhoubných nádorů?

Screeningové programy jsou v ČR dobře zavedeny a již nyní zachytávají velký podíl nádorů ve velmi časných stadiích nebo ve stadiu prekanceróz – nezhoubných stadií, které předcházejí vzniku zhoubného nádoru. Vyšší účast občanů ve screeningu efekt těchto preventivních programů dále posílí. Podle aktuálních údajů je do screeningu nádorů prsu ročně zapojeno přes 600 tisíc žen, u 3 tisíc z nich je nalezen karcinom prsu, v drtivé většině v časném stadiu s velkou šancí na vyléčení. Test skrytého krvácení do stolice ročně podstupuje přes půl milionu mužů a žen. U přibližně 9 tisíc jedinců je při následné kolonoskopii objeven a odstraněn adenom, nezhoubný nádor, ze kterého by se bez screeningu mohl vyvinout kolorektální karcinom. Bohužel je i ve screeningu objeveno každoročně asi 800 kolorektálních karcinomů, časný nález však dává i těmto pacientům dobré vyhlídky na vyléčení. Screening nádorů děložního hrdla podstupuje každoročně více než 2 miliony žen. U několika tisíc žen ročně jsou objeveny nezhoubné nádory, které je možno úspěšně léčit a předejít tak rakovině děložního hrdla.

Kde občané najdou další potřebné informace?

Údaje o epidemiologii zhoubných nádorů v ČR jsou k dispozici na portálu www.svod.cz.

Podrobné údaje o jednotlivých preventivních programech lze nalézt na portálech:

• screening nádorů prsu: www.mamo.cz
• screening nádorů tlustého střeva a konečníku: www.kolorektum.cz
• screening nádorů hrdla děložního: www.cervix.cz

IBA MU, 6. 12. 2013