Celosvětová onkologická zátěž roste závratnou rychlostí, varuje IARC

3. 2. 2014 | Tisková zpráva Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC)


Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) – specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace (WHO) – dnes oznámila vydání knihy World Cancer Report 2014, která vznikla na základě spolupráce více než 250 předních odborníků na onkologii z více než 40 zemí. Nejnovější World Cancer Report se zabývá mnoha aspekty onkologického výzkumu i boje proti rakovině [1].

Celosvětová onkologická zátěž roste závratnou rychlostí, varuje IARC

Obrázek: World Cancer Report 2014

S využitím nejnovějších statistik popisujících celosvětové trendy incidence a mortality nádorových onemocnění nová zpráva IARC ukazuje, že onkologická zátěž roste závratnou rychlostí; současně zdůrazňuje, že je potřeba co nejdříve prosadit účinné preventivní strategie, které by zamezily dalšímu nárůstu.

„Světový boj proti rakovině nelze vyhrát samotnou léčbou: chceme-li zabránit onkologické krizi, je potřeba co nejdříve zavést účinná preventivní opatření.“

S využitím nejnovějších statistik popisujících celosvětové trendy incidence a mortality nádorových onemocnění nová zpráva IARC ukazuje, že onkologická zátěž roste závratnou rychlostí; současně zdůrazňuje, že je potřeba co nejdříve prosadit účinné preventivní strategie, které by zamezily dalšímu nárůstu.

„Nejnovější World Cancer Report ukazuje, že navzdory obrovským pokrokům v léčbě nemůžeme pouhou léčbou vyřešit čím dál palčivější problematiku nádorových onemocnění,“ konstatoval dr. Christopher Wild, ředitel IARC, který je zároveň jedním z editorů zprávy. „Účinnější metody léčby musí být doprovázeny mnohem silnější angažovaností v prevenci a časné detekci nádorových onemocnění, jinak se celosvětový nárůst onkologické zátěže bude stále jen stupňovat.“

Celosvětová onkologická zátěž roste

V roce 2012 celosvětová onkologická zátěž vzrostla na odhadovaných 14 milionů nových případů ročně. Výhled do budoucnosti není nijak optimistický: očekává se, že během příštích dvaceti let toto číslo vzroste až na 22 milionů nových případů ročně. Obdobný vývoj je očekáván i u mortality nádorových onemocnění: zatímco v roce 2012 si rakovina podle odborných odhadů vyžádala na 8,2 milionu lidských životů, do dvaceti let by to mohlo být až 13 milionů úmrtí ročně. V celosvětovém měřítku byly v roce 2012 nejčastěji diagnostikovanými typy zhoubných nádorů rakovina plic (1,8 mil. případů, 13,0 % z celkového počtu nových případů), rakovina prsu (1,7 mil. případů, 11,9 % z celkového počtu) a rakovina tlustého střeva (1,4 mil. případů, 9,7 % z celkového počtu). Nejčastějšími příčinami úmrtí na nádorová onemocnění byly rakovina plic (1,6 mil. úmrtí, 19,4 % z celkového počtu úmrtí), rakovina jater (0,8 mil. úmrtí, 9,1 % z celkového počtu) a rakovina žaludku (0,7 mil. úmrtí, 8,8 % z celkového počtu).

Onkologická propast mezi bohatými a chudými zeměmi

V důsledku rostoucích a stárnoucích populací dopadá rostoucí incidence nádorových onemocnění nepoměrně více na rozvojové země. Více než 60 % z celkového počtu nových případů je zaznamenáno v afrických, asijských, středo- a jihoamerických zemích. V těchto oblastech navíc dochází ke zhruba 70 % případů úmrtí na nádorová onemocnění: na této tragické situaci se velkou měrou podílí faktická neexistence časné diagnostiky a nedostupnost léčby v těchto zemích.

Zbytečná úmrtí

Dostupnost účinné a cenově dostupné onkologické léčby v rozvojových zemích, včetně léčby pro dětské onkologické pacienty, by výrazně snížila mortalitu dokonce i v oblastech, kde jsou zdravotnické služby na relativně nízké úrovni.

Prudce rostoucí náklady na zvládání onkologické zátěže však těžce dopadají i na ekonomiku nejvyspělejších zemí a zcela se vymykají možnostem rozvojových zemí; zdravotnické systémy po celém světě se pak doslova prohýbají pod stále rostoucí zátěží onkologických pacientů. Podle odborných odhadů jen v roce 2010 dosáhly celosvětové roční náklady na léčbu rakoviny 1,16 bilionu USD. Přesto by se přibližně polovině ze všech případů rakoviny dalo předejít, kdyby byly důsledně uplatňovány současné poznatky o prevenci nádorových onemocnění.

„Celosvětový nárůst výskytu rakoviny je velikou překážkou dalšího rozvoje a prosperity lidstva. Nově zveřejněné statistiky i výhledy do budoucna vysílají jednoznačný signál, že je potřeba okamžitě zasáhnout, chceme-li odvrátit tuto lidskou katastrofu, která postihuje bez výjimky všechny národy na světě,“ zdůraznil dr. Wild.

Očkovací a osvětové kampaně mohou být velmi účinné

Mnohé rozvojové země jsou i nadále neúměrně vysoce zatíženy těmi typy rakoviny, které souvisejí s infekcí (zejm. rakovina děložního hrdla, rakovina jater a rakovina žaludku) a navíc v nich roste incidence zhoubných nádorů, které jsou obvykle spojovány se západním životním stylem (rakovina plic, rakovina prsu, rakovina tlustého střeva a konečníku).

Incidenci rakoviny jater a rakoviny děložního hrdla lze však výrazně snížit zavedením vysoce účinného očkování proti hepatitidě B, resp. proti lidskému papilomaviru (HPV). V boji proti rakovině v nízko- a středněpříjmových zemích mají zásadní význam preventivní opatření proti šíření tabakismu. V rychle se industrializujících zemích by měl být kladen důraz opatření podporující fyzickou aktivitu a prevenci obezity, což se vztahuje např. prevenci k rakoviny tlustého střeva a rakoviny prsu.

Časná detekce, diagnostika a léčba

V rozvojových zemích byla navíc prokázána účinnost technicky a finančně nenáročných přístupů k detekci a screeningu zhoubných nádorů. Typickým příkladem je cervikální screening založený na vizuální inspekci děložního hrdla za použití kyseliny octové (zkr. VIA, z anglického výrazu visual inspection with acetic acid) a následné kryoterapii případných prekanceróz. Tento typ screeningového programu – tzv. screen-and-treat – byl úspěšně zaveden např. v Indii a v Kostarice.

„Vlády jednotlivých zemí musí projevit dostatečnou politickou vůli, aby postupně prosadily kvalitní programy screeningu a časné detekce zhoubných nádorů, což mohou chápat spíše jako investici do budoucnosti než jako náklady v současném volebním období,“ poznamenal dr. Bernard W. Stewart, druhý editor World Cancer Report 2014.

Jak může pomoci vhodně nastavená legislativa?

Bohaté zkušenosti s bojem proti rakovině mají zejména vysokopříjmové země: opakovaně se ukazuje, že ačkoli prevence funguje, osvětové kampaně samy o sobě nestačí. Významnou roli při snižování expozice karcinogenům a omezování rizikového chování populace totiž hraje vhodně nastavená legislativa.

Tak například první mezinárodní dohoda, kterou zaštítila Světová zdravotnická organizace (WHO) – Rámcová úmluva o kontrole tabáku (Framework Convention on Tobacco Control) – se významně podílí na snižování spotřeby tabáku, a to prostřednictvím zdanění tabákových výrobků, omezením reklamy a některých dalších nařízení a opatření.

Podobný přístup je zvažován i v dalších oblastech, jako je např. spotřeba alkoholu a sladkých nápojů. Dále je potřeba omezit expozici karcinogenním faktorům v pracovním i životním prostředí, kam patří i problematika znečištěného ovzduší.

„Správně nastavená legislativa může podpořit zdravější chování populace; prokazatelně také chrání lidi před pracovními riziky a environmentálními polutanty,“ zdůraznil dr. Stewart. „V tuto chvíli je nesmírně důležité, aby vlády v nízko- a středněpříjmových zemích pochopily, že regulační opatření mohou ochránit jejich obyvatelstvo, a aby zavedly preventivní onkologické programy.

Stávající programy screeningu nádorových onemocnění v České republice

Reference

  1. Stewart, B. W., Wild, C. P. (Eds.): World Cancer Report 2014. International Agency for Research on Cancer (IARC), February 2014, 630 pp., ISBN 978-92-832-0429-9.

Klíčová slova: Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), World Cancer Report 2014, prevence nádorových onemocnění, včasná diagnostika, celosvětová onkologická zátěž

ČLÁNKY S PODOBNOU TEMATIKOU