O kolorektálním karcinomu

Co je kolorektální karcinom (rakovina tlustého střeva a konečníku)?

Naprostou většinu nádorů tlustého střeva tvoří adenokarcinomy, což jsou nádory vznikající z buněk střevní sliznice. V tlustém střevu se mohou vzácně vyskytovat i jiné zhoubné nádory, např. lymfom nebo karcinoid. Tyto nádory se léčí jiným způsobem než adenokarcinomy, často mají také jiné příznaky. Rakovina tlustého střeva a rakovina konečníku mají mnoho společného, to vystihuje i společný název kolorektální karcinom. Jsou mezi nimi ale některé odlišnosti, především v léčbě.

Jaké jsou příznaky kolorektálního karcinomu?

Kolorektální karcinom se může projevovat celou řadou příznaků, ačkoli v časných stadiích onemocnění mohou být potíže nevýrazné a člověk je ani nemusí zaznamenat.

• Pozornost je třeba věnovat každé dlouhodobější změně střevní činnosti, která se projevuje průjmem, zácpou, pocitem nedokonalého vyprázdnění nebo obtížným vyprazdňováním, nádor konečníku může způsobovat stužkovité zúžení stolice.
• Varovným znamením je krvácení z konečníku nebo příměs krve ve stolici, a to jak jasně červené, tak krve tmavé.
• Dlouhodobé drobné ztráty krve vedou k anemizaci – chudokrevnosti, která se projevuje únavností a slabostí, někdy také dušností.
• Projevem nádoru střeva nebo konečníku může být neurčitá břišní nepohoda s pocitem plnosti, bolesti břicha, větší plynatost, horší odchod plynů.
• S touto nemocí může být spojen i úbytek na váze bez zřejmého důvodu.
• Nádor může svým růstem vyvolat střevní neprůchodnost. Obrazem takového stavu pak jsou křečovité bolesti břicha, pocit nafouknutí břicha, zácpa, slabost, někdy zvracení.

Je nutné si uvědomit, že všechny tyto příznaky mohou být způsobeny řadou jiných nenádorových a méně závažných onemocnění. Jde hlavně o hemoroidy, infekční a zánětlivá onemocnění střeva. Kolorektální karcinom ale může dlouho probíhat bez jakýchkoliv příznaků a projeví se až v pokročilém stadiu onemocnění. Při jakýchkoliv pochybnostech je nutné vyšetření praktickým lékařem, který by měl zařídit případná potřebná vyšetření.

Výskyt kolorektálního karcinomu v České republice

Kolorektální karcinom je jednou z nejčastějších onkologických diagnóz a ve všech vyspělých státech. V mezinárodním srovnání Česká republika obsazuje místa porovnatelná s evropským průměrem. Podle dat z roku 2018 stojí česká populace mužů v evropském přehledu na 14. místě, u žen potom obsazujeme 19. nejvyšší pozici v Evropě. Každý rok je v České republice zhoubný nádor tlustého střeva či konečníku zjištěn asi u 7 200 osob a téměř 3 300 pacientů na toto onemocnění v naší zemi každoročně umírá.

Podrobnější informace o výskytu kolorektálního karcinomu si můžete přečíst na stránce Epidemiologie a výsledky screeningu kolorektálního karcinomu.

Prevence a rizika vzniku kolorektálního karcinomu

Vzniku kolorektálního karcinomu lze do značné míry předcházet tzv. primární a sekundární prevencí. Bližší informace se dočtete na Národním zdravotnickém informačním portálu (NZIP). U většiny nemocných je přesná příčina vzniku kolorektálního karcinomu neznámá. Jsou ale známy některé rizikové faktory, které možnost vzniku onemocnění zvyšují.

Věk

Věk je jedním z rizikových faktorů. Kolorektální karcinom většinou vzniká ve věku nad 50 let, výjimkou ale nejsou ani mladší pacienti.

Střevní polypy

Dalším rizikovým faktorem jsou některé druhy polypů. Polypy jsou výrůstky ze stěny střeva. Z některých těchto polypů může během dlouhé doby vzniknout karcinom. Je proto potřeba všechny polypy ze střeva a konečníku odstranit a vyšetřit, zda již nejde o malý karcinom. Polypy se mohou tvořit opakovaně, a proto někdy bývá nutné i jejich opakované odstranění.

Dědičné predispozice

Pro vznik kolorektálního karcinomu mají význam také dědičné vlivy. Vyšší riziko je v případě výskytu kolorektálního karcinomu v pokrevním příbuzenstvu 1. stupně, tedy u rodičů, sourozenců nebo dětí. V některých případech je genetická porucha takového charakteru, že je vznik karcinomu téměř jistý (např. familiární adenomatózní polypóza).

Idiopatické střevní záněty

Některé nemoci, jako je např. ulcerózní kolitida nebo Crohnova nemoc, také zvyšují riziko onemocnění kolorektálním karcinomem.

Složení potravy

Velmi důležitým rizikovým faktorem, který může každý ovlivnit, je složení potravy. Jednoznačně negativní vliv má nadměrný příjem živočišných tuků, červeného masa a uzenin. Riziko zvyšuje častá úprava masa smažením a pečením. Nepřiměřeně vysoký kalorický příjem spojený s obezitou je spojen také s větším rizikem této nemoci. Rakovina konečníku se častěji vyskytuje u pivařů. Dalším rizikovým faktorem je nízký příjem vlákniny v zelenině, ovoci, celozrnném pečivu a luštěninách a nedostatek pohybu.

Jak se stanoví diagnóza kolorektálního karcinomu?

Při podezření na nádor střeva lékař pohovorem s vámi zjistí vaši anamnézu. Bude se vás například ptát, zda se ve vaší rodině již nějaké nádorové onemocnění vyskytlo, jaké jsou potíže a jak dlouho trvají, a bude také zjišťovat, zda jste náhle nezhubl(a), jestli netrpíte bolestmi břicha nebo zda se u vás neobjevila krev ve stolici, zda nemáte zácpu nebo průjem.

Při vlastním vyšetření klade lékař důraz na pohmat břicha. Důležitou součástí vyšetření je vyšetření konečníku prstem. Často lze tímto prostým vyšetřením nahmatat nádor konečníku a u mužů také nádor nebo nezhoubné zvětšení prostaty.

V diagnostice kolorektálního karcinomu je používána celá paleta různých vyšetřovacích metod (např. kolonoskopie, ultrazvuk břicha, CT břicha, magnetická rezonance a laboratorní vyšetření krve). Lékař rozhodne o jejich vhodné kombinaci podle individuálního stavu.

Bližší informace o diagnostice kolorektálního karcinomu najdete na Národním zdravotnickém informačním portálu (NZIP).

Jak se léčí kolorektální karcinom?

V první řadě je třeba si uvědomit, že kolorektální karcinom je léčitelné onemocnění! Proto není třeba propadat beznaději, jakkoliv je zpráva o nádorovém onemocnění nepříjemná. Obzvláště počínající stadia nemoci lze velmi dobře léčit a pacient má velkou naději na dlouhý a kvalitní život.

V léčbě kolorektálního karcinomu se uplatňuje chirurgická léčba, protinádorová chemoterapie, léčba ozařováním (radioterapie), své místo má i cílená biologická léčba tzv. monoklonálními protilátkami. Velkého rozvoje zaznamenaly intervenční radiologické metody. Často je nutná kombinace těchto léčebných metod.

Před rozhodnutím o léčbě je nutná znalost rozsahu nádorového onemocnění, je tedy nutné absolvovat potřebná vyšetření.

Před zahájením léčby by měl být pacient informován o léčebném plánu a o případných různých léčebných možnostech. Měl by mít také možnost získat dostatek informací o možných rizicích a případných vedlejších účincích protinádorové léčby.

Nezbytnou součástí léčby nádorového onemocnění je také léčba podpůrná. Cílem podpůrné léčby je zvládnout možné vedlejší nežádoucí účinky protinádorové terapie, jako je například nevolnost a zvracení, infekční komplikace. Patří sem zvládnutí komplikací, které provází vlastní nádorové onemocnění – např. léčba bolesti.

Bližší informace o léčbě kolorektálního karcinomu najdete na Národním zdravotnickém informačním portálu (NZIP).