Epidemiologie a výsledky screeningu kolorektálního karcinomu

Česká republika

Hlavním zdrojem dat o epidemiologii zhoubných nádorů je Národní onkologický registr ČR (NOR). Dnes je NOR nedílnou součástí komplexní onkologické péče a při 100% pokrytí české populace obsahuje za období 1977–2018 více než 2,6 milionu záznamů. Registrace novotvarů je legislativně zakotvena a je povinná [1]. Široké veřejnosti jsou tato data přístupná na webovém portálu www.svod.cz [2].

  • Incidence a mortalita kolorektálního karcinomu

    Kolorektální karcinom (CRC) je jednou z nejčastějších onkologických diagnóz a ve všech vyspělých státech jeho incidence setrvale narůstá. V mezinárodním srovnání Česká republika obsazuje místa porovnatelná s evropským průměrem. Podle nejnovějších dat GLOBOCAN z roku 2018 [3] stojí česká populace mužů v evropském přehledu na 14. místě, u žen potom obsazujeme 19. nejvyšší pozici v Evropě (podrobněji viz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v mezinárodním srovnání). Populační zátěž je skutečně vysoká, ročně je v ČR nově diagnostikováno kolem 7 700 pacientů s tímto karcinomem a přibližně 3 400 pacientů na něj zemře (obr. 1a). U mužů je incidence i mortalita kolorektálního karcinomu vyšší než u žen (obr. 1b, 1c).

    Kromě absolutních počtů nově diagnostikovaných případů a úmrtí za 1 rok (obr. 1a-c) lze incidenci a mortalitu kolorektálního karcinomu vyjádřit formou přepočtu na 100 000 osob (resp. mužů, žen) v populaci (obr. 2a-c) či standardizovat na určitý věkový standard; nejčastěji je používán světový věkový standard ASR-W (obr. 3a-c) nový evropský věkový standard ASR-E 2013 (obr. 4a-c). Tyto přepočty umožňují srovnávat incidenci i mortalitu kolorektálního karcinomu v České republice s ostatními zeměmi (blíže viz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v mezinárodním srovnání).

    Absolutní počty případů

    Obrázek 1a: Incidence a mortalita C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 1a: Incidence a mortalita C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 1b: Incidence a mortalita C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 1b: Incidence a mortalita C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 1c: Incidence a mortalita C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 1c: Incidence a mortalita C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

     

    Přepočty na 100 000 osob

    Obrázek 2a: Incidence a mortalita C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 2a: Incidence a mortalita C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 2b: Incidence a mortalita C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 2b: Incidence a mortalita C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 2c: Incidence a mortalita C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 2c: Incidence a mortalita C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

     

    Přepočty na světový věkový standard

    Obrázek 3a: Incidence a mortalita C18–C20 (ASR-W), obě pohlaví. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 3a: Incidence a mortalita C18–C20 (ASR-W), obě pohlaví. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 3b: Incidence a mortalita C18–C20 (ASR-W), muži. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 3b: Incidence a mortalita C18–C20 (ASR-W), muži. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 3c: Incidence a mortalita C18–C20 (ASR-W), ženy. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 3c: Incidence a mortalita C18–C20 (ASR-W), ženy. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

     

    Přepočty na nový evropský věkový standard

    Obrázek 4a: Incidence a mortalita C18–C20 (ASR-E 2013), obě pohlaví. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 4a: Incidence a mortalita C18–C20 (ASR-E 2013), obě pohlaví. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 4b: Incidence a mortalita C18–C20 (ASR-E 2013), muži. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 4b: Incidence a mortalita C18–C20 (ASR-E 2013), muži. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 4c: Incidence a mortalita C18–C20 (ASR-E 2013), ženy. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 4c: Incidence a mortalita C18–C20 (ASR-E 2013), ženy. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

  • Prevalence kolorektálního karcinomu

    V posledních letech lze pozorovat náznaky zlepšení epidemiologické situace, především stabilizaci či dokonce pokles mortality (viz výše). Při stále rostoucí incidenci je však nevyhnutelným důsledkem zvyšování prevalence, tedy počtu žijících osob, u kterých byl v minulosti diagnostikován a léčen kolorektální karcinom. V roce 2018 dosáhla prevalence hodnoty 59 166 osob a ve srovnání s rokem 2008 (43 860 osob) tak vzrostla téměř o 35 % (obr. 5a); u mužů to bylo o více než 36 % (obr. 5b), u žen o 33 % (obr. 5c).

    Absolutní počty žijících pacientů

    Obrázek 5a: Prevalence C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 5a: Prevalence C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 5b: Prevalence C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 5b: Prevalence C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 5c: Prevalence C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 5c: Prevalence C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR

     

    Přepočty na 100 000 osob

    Obrázek 6a: Prevalence C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 6a: Prevalence C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 6b: Prevalence C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 6b: Prevalence C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 6c: Prevalence C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 6c: Prevalence C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR

  • Klinická stadia

    Je všeobecně známo, že záchyt onkologického onemocnění v méně pokročilém klinickém stadiu (anebo nejlépe ve fázi prekancerózy) výrazně zvyšuje naději na dobrý výsledek léčby a na dlouhodobé přežití. Dostupná populační data o kolorektálním bohužel ukazují, že v ČR je i nadále velmi vysoký podíl nových pacientů s kolorektálním karcinomem diagnostikován v klinickém stadiu III nebo vyšším (obr. 7a-c). To samozřejmě významně zhoršuje dosažitelné výsledky léčby, nemluvě o souvisejících nákladech. Situace se navíc v čase nijak zvlášť nelepší.

    Podíl klinických stadií

    Obrázek 7a: Podíl klinických stadií C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 7a: Podíl klinických stadií C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 7b: Podíl klinických stadií C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 7b: Podíl klinických stadií C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 7c: Podíl klinických stadií C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 7c: Podíl klinických stadií C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR

     

    Incidence podle klinických stadií

    Obrázek 8a: Incidence C18–C20, podle klinických stadií, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 8a: Incidence C18–C20, podle klinických stadií, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 8b: Incidence C18–C20, podle klinických stadií, muži. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 8b: Incidence C18–C20, podle klinických stadií, muži. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 8c: Incidence C18–C20, podle klinických stadií, ženy. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 8c: Incidence C18–C20, podle klinických stadií, ženy. Zdroj dat: NOR

  • Věková struktura pacientů

    Kolorektální karcinom ve velké míře postihuje pacienty v produktivním věku. Typický věk českého pacienta s kolorektálním karcinomem sice leží v intervalu 65–74 let, ale téměř 18 % všech nemocných je mladších než 60 let (obr. 9a-c). Profil věkově specifické incidence kolorektálního karcinomu (obr. 10a-c) ukazuje, jak závažným problémem je kolorektální karcinom v nejvyšších věkových kategoriích.

    Podíl případů ve věkové kategorii (analyzováno období 2014–2018)

    Obrázek 9a: Věková struktura pacientů s C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 9a: Věková struktura pacientů s C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 9b: Věková struktura pacientů s C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 9b: Věková struktura pacientů s C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 9c: Věková struktura pacientů s C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 9c: Věková struktura pacientů s C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR

     

    Věkově specifická incidence (analyzováno období 2014–2018)

    Obrázek 10a: Věková specifická incidence C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 10a: Věková specifická incidence C18–C20, obě pohlaví. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 10b: Věková specifická incidence C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 10b: Věková specifická incidence C18–C20, muži. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 10c: Věková specifická incidence C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR

    Obrázek 10c: Věková specifická incidence C18–C20, ženy. Zdroj dat: NOR

  • Literatura

    1. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Národní onkologický registr (NOR) [6. 3. 2020]. http://www.uzis.cz/registry-nzis/nor
    2. Dušek, L., Mužík, J., Kubásek, M., Koptíková, J., Žaloudík, J., Vyzula, R.: Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, Brno 2005. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz. ISSN 1802-8861.
    3. Ferlay J, Ervik M, Lam F, Colombet M, Mery L, Piñeros M, Znaor A, Soerjomataram I, Bray F (2018). Global Cancer Observatory: Cancer Today. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer. Dostupný z WWW: https://gco.iarc.fr/today.

Poslední aktualizace: 21. 1. 2021

Mezinárodní srovnání

Zhoubné novotvary (ZN) tlustého střeva a konečníku (kolorekta) patří k nejčastějším nádorovým onemocněním ve světové populaci. Světová incidence byla pro rok 2020 odhadnuta na celkem 1 931 590 nově diagnostikovaných nádorů kolorekta (3. nejčastější ZN, 10,7 % ZN kromě kožních) a 519 820 nádorů kolorekta v Evropě (2. nejčastější novotvar, 12,9 % ZN kromě kožních). Odhadovaný počet úmrtí na toto onemocnění byl v roce 2020 ve světě 935 173 (9,5 % všech úmrtí na ZN, 2. místo mezi ZN jako příčinou úmrtí) a 244 824 úmrtí v Evropě (12,6 % úmrtí na ZN, 2. místo mezi ZN jako příčinou úmrtí). Odhadovaná prevalence (pacienti žijící s nádorem) do 5 let od diagnózy ZN kolorekta byla pro rok 2020 celosvětově 5 253 335 (67,4 na 100 000 osob) a 1 536 168 v Evropě (205,1 na 100 000 osob). Kumulativní riziko vzniku ZN kolorekta do 75 let věku je 2,25 % celosvětově (2,71 % u mužů, 1,83 % u žen), v Evropě je to 3,60 % (4,50 % u mužů, 2,85 % u žen). [1]

  • Základní přehled epidemiologických charakteristik

    Základní přehled epidemiologických charakteristik kolorektálního karcinomu ve světě a v Evropě shrnují tabulky 1 a 2. Z dat je patrná vysoká zátěž evropských zemí tímto onemocněním, které je stále spojeno s velmi vysokou mortalitou.

    Tabulka 1: Epidemiologie zhoubného novotvaru tlustého střeva a konečníku ve světě. Zdroj: GLOBOCAN 2020 [1].

    Parametr Muži Ženy Celá populace

    Incidence

    počet novotvarů

    1 065 960

    865 630

    1 931 590

    počet novotvarů na 100 000 osob

    27,1

    22,4

    24,8

    ASR(W)

    23,4

    16,2

    19,5

    podíl ze ZN kromě kožních

    11,4 %

    9,9 %

    10,7 %

    pořadí mezi ZN kromě kožních

    3.

    2.

    3.

    Mortalita

    počet úmrtí

    515 637

    419 536

    935 173

    počet úmrtí na 100 000 osob

    13,1

    10,9

    12,0

    ASR(W)

    11,0

    7,2

    9,0

    podíl z úmrtí na ZN kromě kožních

    9,4 %

    9,5 %

    9,5 %

    pořadí mezi ZN jako příčinou úmrtí

    3.

    3.

    2.

    Prevalence (pacienti žijící do 5 let od dg.)

    počet pacientů

    2 850 679

    2 402 656

    5 253 335

    počet na 100 000 osob

    72,5

    62,2

    67,4

    Kumulativní riziko vzniku nádoru

    do 75 let od narození

    2,71 %

    1,83 %

    2,25 %

    Tabulka 2: Epidemiologie zhoubného novotvaru tlustého střeva a konečníku v Evropě. Zdroj: GLOBOCAN 2020 [1].

    Parametr Muži Ženy Celá populace

    Incidence

    počet novotvarů

    281 714

    238 106

    519 820

    počet novotvarů na 100 000 osob

    77,9

    61,5

    69,4

    ASR(W)

    37,9

    24,6

    30,4

    podíl ze ZN kromě kožních

    13,2 %

    12,5 %

    12,9 %

    pořadí mezi ZN kromě kožních

    3.

    2.

    2.

    Mortalita

    počet úmrtí

    131 885

    112 939

    244 824

    počet úmrtí na 100 000 osob

    36,5

    29,2

    32,7

    ASR(W)

    16,1

    9,5

    12,3

    podíl z úmrtí na ZN kromě kožních

    12,3 %

    13,0 %

    12,6 %

    pořadí mezi ZN jako příčinou úmrtí

    2.

    3.

    2.

    Prevalence (pacienti žijící do 5 let od dg.)

    počet pacientů

    822 371

    713 797

    1 536 168

    počet na 100 000 osob

    227,4

    184,4

    205,1

    Kumulativní riziko vzniku nádoru

    do 75 let od narození

    4,50 %

    2,85 %

    3,60 %

  • Incidence a mortalita

    Vysoké hodnoty incidence i mortality v evropském regionu jsou patrné i z grafických přehledů na obrázcích 1 a 2. Z recentních statistik vyplývá, že česká populace patří v mezinárodním měřítku mezi nadprůměrně zatížené tímto onemocněním, a to především u mužů. V incidenci zhoubných nádorů kolorekta stojí česká populace mužů ve světě na 13. místě a v Evropě na 12. místě, u žen obsazujeme světové 21.–23. místo a v Evropě 14.–16. nejvyšší pozici. Státy střední a západní Evropy vykazují dlouhodobě celosvětově nejvyšší hodnoty incidence i mortality tohoto onemocnění: Česká republika aktuálně vykazuje 14. nejvyšší hodnotu incidence, nejvíce zatížené jsou populace Maďarska, Slovenska a Norska.

    Obrázek 1a: Incidence nádorů tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – obě pohlaví. ASR(W) - počet nově diagnostikovaných nádorů na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 1a: Incidence nádorů tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – obě pohlaví. ASR(W) - počet nově diagnostikovaných nádorů na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 1b: Incidence nádorů tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – muži. ASR(W) - počet nově diagnostikovaných nádorů na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 1b: Incidence nádorů tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – muži. ASR(W) - počet nově diagnostikovaných nádorů na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 1c: Incidence nádorů tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – ženy. ASR(W) - počet nově diagnostikovaných nádorů na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 1c: Incidence nádorů tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – ženy. ASR(W) - počet nově diagnostikovaných nádorů na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 2a: Mortalita nádorů tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – obě pohlaví. ASR(W) - počet zemřelých na nádor na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 2a: Mortalita nádorů tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – obě pohlaví. ASR(W) - počet zemřelých na nádor na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 2b: Mortalita nádorů tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – muži. ASR(W) - počet zemřelých na nádor na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 2b: Mortalita nádorů tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – muži. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 2c: Mortalita nádorů tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – ženy. ASR(W) - počet zemřelých na nádor na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 2c: Mortalita nádorů tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – ženy. ASR(W) - počet zemřelých na nádor na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

  • Prevalence a poměr M/I

    Mezinárodní epidemiologické statistiky rovněž umožňují odhad poměru mortalita : incidence (M/I), který lze považovat za nepřímý populační ukazatel dosahovaného přežití pacientů s chorobou v daném státě (obrázek 3). Dle nejnovějších statistik se ČR s hodnotou poměru M/I = 0,37 začíná pomalu blížit vyspělým státům západní Evropy, které vykazují hodnotu v rozsahu 0,27–0,39. Poměr M/I blízký hodnotě 0,4 odpovídá recentním datům z Národního onkologického registru ČR [2], kdy při incidenci 31,63 a mortalitě 13,13 (údaje z roku 2018 přepočtené na ASR-W) vychází poměr 0,42. Index M/I doplňuje obrázek 4, který dokládá mezinárodně hodnocenou prevalenci pacientů s kolorektálním karcinomem žijících 5 let od diagnózy. Logicky nejvyšší hodnotu prevalence pozorujeme u států s nejnižším indexem M/I, Česká republika obsazuje v prevalenci kolorektálního karcinomu lepší průměr Evropy.

    Obrázek 3a: Poměr mortalita / incidence u nádorů tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – celá populace. Hodnoceno podle ASR(W) - počet případů na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 3a: Poměr mortalita / incidence u nádorů tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – celá populace. Hodnoceno podle ASR(W) - počet případů na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 3b: Poměr mortalita / incidence u nádorů tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – muži, ženy. Hodnoceno podle ASR(W) - počet případů na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 3b: Poměr mortalita / incidence u nádorů tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – muži, ženy. Hodnoceno podle ASR(W) - počet případů na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 4a: Prevalence (žijící pacienti do 5 let od diagnózy) nádoru tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – obě pohlaví. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 4a: Prevalence (žijící pacienti do 5 let od diagnózy) nádoru tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – obě pohlaví. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 4b: Prevalence (žijící pacienti do 5 let od diagnózy) nádoru tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – muži. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 4b: Prevalence (žijící pacienti do 5 let od diagnózy) nádoru tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – muži. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 4c: Prevalence (žijící pacienti do 5 let od diagnózy) nádoru tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – ženy. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 4c: Prevalence (žijící pacienti do 5 let od diagnózy) nádoru tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání – ženy. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

  • Incidenční poměr muži : ženy

    Mezinárodní statistiky rovněž potvrzují převažující incidenci kolorektálního karcinomu u mužů ve srovnání s ženami. Incidenční poměr muži : ženy je v populaci České republiky 1,76, což je 13. nejvyšší hodnota v Evropě (obrázek 5). Vysoké hodnoty tohoto indexu jsou typické pro středoevropské populace, naopak ve státech severní Evropy se incidenční zátěž žen více přibližuje mužům (incidenční poměr muži : ženy nižší než 1,40).

    Obrázek 5: Prevalence (žijící pacienti do 5 let od diagnózy) nádoru tlustého střeva a Poměr incidencí muži / ženy u nádorů tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání. Hodnoceno podle ASR(W) - počet nově diagnostikovaných nádorů na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 5: Poměr incidencí muži / ženy u nádorů tlustého střeva a konečníku v mezinárodním srovnání. Hodnoceno podle ASR(W) - počet nově diagnostikovaných nádorů na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

  • Kumulativní riziko

    Přehled mezinárodních statistik zakončíme přehledem kumulativního rizika vzniku zhoubného nádoru kolorekta od doby narození do 75 let věku (obrázek 6). Vysoké hodnoty rizika kopírují vysokou populační zátěž tímto onemocněním, zejména v evropských zemích. Česká republika s hodnotou 4,04 obsazuje 15. místo v celosvětovém přehledu a 14. místo mezi evropskými zeměmi.

    Obrázek 6a: Kumulativní riziko vzniku nádoru tlustého střeva a konečníku do 75 let věku v mezinárodním srovnání – obě pohlaví. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 6a: Kumulativní riziko vzniku nádoru tlustého střeva a konečníku do 75 let věku v mezinárodním srovnání – obě pohlaví. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 6b: Kumulativní riziko vzniku nádoru tlustého střeva a konečníku do 75 let věku v mezinárodním srovnání – muži. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 6b: Kumulativní riziko vzniku nádoru tlustého střeva a konečníku do 75 let věku v mezinárodním srovnání – muži. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 6c: Kumulativní riziko vzniku nádoru tlustého střeva a konečníku do 75 let věku v mezinárodním srovnání – ženy. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

    Obrázek 6c: Kumulativní riziko vzniku nádoru tlustého střeva a konečníku do 75 let věku v mezinárodním srovnání – ženy. Zdroj dat: GLOBOCAN 2020

  • Literatura

    1. Ferlay J, Ervik M, Lam F, Colombet M, Mery L, Piñeros M, Znaor A, Soerjomataram I, Bray F (2018). Global Cancer Observatory: Cancer Today. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer [cit. 2018-10-04]. Dostupný z WWW: https://gco.iarc.fr/today.
    2. Dušek L., Mužík J., Kubásek M., Koptíková J., Žaloudík J., Vyzula R. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, [2005], [cit. 2018-10-19]. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz. Verze 7.0 [2007], ISSN 1802-8861.

Poslední aktualizace: 1. 3. 2021

Analýza výkonnosti screeningu kolorektálního karcinomu v ČR: prosinec 2021

Předložená analýza nejdříve popisuje populační data o epidemiologii kolorektálního karcinomu. Dále jsou analyzovány výsledky programu podle dat zdravotních pojišťoven a je vyhodnocen dopad pandemie COVID-19 na screening kolorektálního karcinomu. Prezentovány jsou rovněž výsledky z Registru preventivních kolonoskopií, který je provozován na Institutu biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (IBA LF MU).

Zobrazit analýzu

Poslední aktualizace: 16. 12. 2021