Kolorektální screening má potenciál zachraňovat životy

25. 7. 2012 | Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA MU)

---

Ilustrační obrázek: depositphotos.com

Program kolorektálního screeningu NHS (NHS Bowel Cancer Screening Programme), který v Anglii zajišťuje tamní National Health Service, je zatím založen výhradně na testu okultního krvácení do stolice (TOKS) ve dvouletém intervalu. Do budoucna se v Anglii uvažuje o endoskopickém vyšetření dolní části tlustého střeva (pomocí přístroje označovaného ve Velké Británii jako „Flexi-Scope“).

V nejnovější studii [1] se britští vědci zaměřili na více než 1300 případů rakoviny tlustého střeva a konečníku, které byly diagnostikovány v oblasti severovýchodní Anglie od dubna 2007 do března 2010. Výsledky jejich analýzy ukázaly, že téměř 40 % všech případů rakoviny odhalených pomocí screeningu bylo v časném stadiu, kdy má pacient daleko vyšší šanci na přežití (ve srovnání s případy, kdy je nádor odhalen většinou až na základě potíží pacienta, a tedy v pokročilém stadiu).

Navzdory této pozitivní zprávě si Britové uvědomují, že velká část diagnostikovaných případů kolorektálního karcinomu není zachycena včas, a že tedy TOKS jakožto jediná metoda kolorektálního screeningu ani zdaleka nepostačuje.

Co se týká české populace, srovnání s britskou pro ni vyznívá dosti nelichotivě. Ve výskytu četnosti rakoviny tlustého střeva a konečníku se Češi pravidelně umísťují na prvních příčkách evropského žebříčku. Od roku 2009 však mohou – narozdíl od Britů – podstoupit komplexní vyšetření tlustého střeva pomocí screeningové kolonoskopie, které je navíc hrazeno z veřejného zdravotního pojištění (pro osoby starší 55 let, jednou za 10 let).

V nedávné minulosti bylo opakovaně prokázáno, že kolonoskopie je nesrovnatelně účinnější metoda screeningu a prevence kolorektálního karcinomu: lékař nejenže vidí na monitoru vnitřní povrch střeva, ale během vyšetření může rovnou odstranit podezřelé výrůstky (polypy) na střevní sliznici. Tímto zákrokem lze zabránit vzniku zhoubného nádoru v budoucnu [2, 3].

Pádným argumentem pro screeningovou kolonoskopii je i tzv. „nákladová efektivita“ tohoto vyšetření: pomocí kolonoskopie lze teoreticky předejít tolika případům pokročilého kolorektálního karcinomu (které by si vyžádaly drahou léčbu, kdyby nebyly zachyceny), že se tento program prostě „vyplatí“ [4] jak společnosti celkově, tak jednotlivým zdravotním pojišťovnám.

Má-li však screeningový program plnit svůj účel – tzn. snižovat incidenci a mortalitu daného onemocnění, v tomto případě rakoviny tlustého střeva a konečníku – musí být splněna jedna zásadní podmínka, a tou je dostatečně vysoká účast cílové populace. Ta je však kamenem úrazu kolorektálního screeningu, který ani zdaleka není českým specifikem. S nízkou účastí v programu kolorektálního screeningu se vesměs potýkají všechy země, které jej doposud zavedly. Problematikou nízké účasti a dalšími aktuálními tématy se zabývala mezinárodní konference nazvaná Evropské dny kolorektálního karcinomu, která se konala v květnu 2012 v Brně.

V České republice v současné době žije zhruba 55 000 lidí, kteří mají ve své anamnéze zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku, každoročně je diagnostikováno asi 8 500 nových případů. U více než poloviny pacientů je diagnóza stanovena pozdě (tzn. ve 3. nebo 4. stadiu onemocnění) a naděje na úplné vyléčení je mizivá. Přitom screeningová vyšetření mohou odhalit onemocnění ještě ve fázi prekancerózy a předejít tak komplikované léčbě, která je jednak fyzickou i psychickou zátěží pro pacienta, jednak finanční zátěží pro celý zdravotní systém.

Reference

1. Gill MD, Bramble MG, et al. Comparison of screen detected and interval colorectal cancers in the bowel cancer screening programme. British Journal of Cancer 2012. doi: 10.1038/bjc.2012.305
2. Brenner H, Chang-Claude J, Seiler CM, Rickert A, Hoffmeister M. Protection from colorectal cancer after colonoscopy: a population-based, case-control study. Annals of Internal Medicine 2011. doi: 10.7326/0003-4819-154-1-201101040-00004
3. Brenner H, Chang-Claude J, Rickert A, Seiler CM, Hoffmeister M. Risk of colorectal cancer after detection and removal of adenomas at colonoscopy: population-based case-control study. Journal of Clinical Oncology 2012. doi: 10.1200/JCO.2011.41.3377
4. Májek O, Dušek, L., Suchánek, Š., Demlová, R., Kožený, P., Suchý, M., Zavoral, M.: Nákladová efektivita screeningu kolorektálního karcinomu: edukační přehled a modelování účinku programu v České republice. Postgraduální medicína 2011, 13(8): 854–862.

Klíčová slova: rakovina tlustého střeva a konečníku, kolorektální karcinom, screening, TOKS, screeningová kolonoskopie, přežití